Máte firmu na Slovensku a podnikáte i v Česku. Nebo naopak. Jaké povinnosti vám vznikají v každé zemi? Kde platíte daně a odvody? A na co si dát pozor, aby vás nepotkala daňová překvapení? Tady je praktický přehled.
Základní rámec: dvě země, dvě sady pravidel
Pokud máte slovenskou s.r.o. a podnikáte i v Česku, máte v zásadě tři možnosti struktury:
Slovenská s.r.o. s příjmy z ČR — firma zůstává registrovaná jen na Slovensku a zákazníkům v ČR fakturuje ze SR. Nejjednodušší model, ale při trvalejší přítomnosti v ČR může vzniknout povinnost registrace stálé provozovny.
Slovenská s.r.o. + česká s.r.o. — dvě samostatné firmy, každá ve své zemi. Vyšší administrativa, ale jasné rozdělení odpovědností a daňových povinností.
Slovenská s.r.o. s organizační složkou (pobočkou) v ČR — střední cesta: firma je registrovaná na Slovensku a v ČR má pobočku zapsanou v českém obchodním rejstříku.
Výběr správné struktury závisí na rozsahu aktivit v ČR a na daňových cílech. Srovnání, kde se vyplatí zakládat s.r.o., najdete v článku Založení s.r.o.: Slovensko vs Česko 2026.
Stálá provozovna: kdy vzniká a proč je důležitá
Stálá provozovna je pojem z mezinárodního daňového práva — jde o pevné místo k podnikání, které zakládá daňovou povinnost v druhé zemi. Smlouva mezi ČR a SR o zamezení dvojího zdanění definuje stálou provozovnu jako místo vedení, pobočku, kancelář, továrnu, staveniště trvající déle než 12 měsíců nebo závislého zástupce jednajícího jménem firmy.
Pokud vaše slovenská firma pravidelně vykonává činnost v ČR (např. máte kancelář, sklad nebo obchodního zástupce), může to vést ke vzniku stálé provozovny v ČR. V takovém případě zisky přiřaditelné této provozovně podléhají dani z příjmů v ČR.
Příklad: Jana vlastní slovenskou IT firmu. Na vývoji softwaru pro českého klienta pracují její zaměstnanci dlouhodobě přímo v prostorách klienta v Brně. Po 12 měsících takové spolupráce může česká finanční správa tvrdit, že vznikla stálá provozovna v ČR. Příjmy z tohoto projektu by pak byly zdanitelné v ČR.
DPH při přeshraničním podnikání ČR–SR
Pokud jste plátce DPH na Slovensku a prodáváte zboží nebo poskytujete služby do ČR, pravidla se liší podle toho, komu prodáváte:
B2B (firma českému plátci DPH): u většiny služeb se uplatní reverse charge — příjemce v ČR odvede DPH, vy fakturujete bez DPH.
B2C (fyzické osobě nebo neplátci DPH): u digitálních a telekomunikačních služeb se od určitého objemu uplatňuje DPH země zákazníka — můžete využít systém OSS.
Dodání zboží: při dodání zboží ze SR do ČR mezi plátci DPH jde o osvobozené intrakomunitární plnění — uvádíte ho v souhrnném hlášení.
Detailní srovnání pravidel DPH v ČR a SR najdete v článku DPH pro podnikatele: Slovensko vs Česko 2026.
Zaměstnanci působící v obou zemích
Pokud vysíláte slovenského zaměstnance pracovat do ČR, je třeba řešit několik oblastí. Pracovněprávní ochranu — zaměstnanec má nárok na minimální standardy českého pracovního práva. Sociální a zdravotní pojištění se řídí nařízením EU č. 883/2004 — zpravidla platíte odvody tam, kde zaměstnanec skutečně pracuje, a při vyslání platí formulář A1. Daň z příjmů zaměstnance závisí na jeho daňové rezidenci.
Podrobnější srovnání nákladů na zaměstnance najdete v článku Zaměstnávání v roce 2026: kolik reálně stojí zaměstnanec v SR a ČR.
Praktický checklist: podnikání v ČR i SR
Pokud působíte v obou zemích, pravidelně si ověřte:
Vzniká vám v ČR stálá provozovna? (kancelář, sklad, pravidelná aktivita přes 12 měsíců) Jste registrováni k DPH tam, kde vznikla povinnost? Jsou zaměstnanci pojištěni ve správné zemi (nařízení EU č. 883/2004)? Je daňová rezidence vlastníka správně posouzena? Jsou příjmy z druhé země správně uvedeny v daňovém přiznání? Máte potvrzení o daňové rezidenci pro zahraniční obchodní partnery?
Výjimky a specifika
Fyzická osoba — podnikatel (OSVČ), která příležitostně poskytuje služby do druhé země bez trvalé přítomnosti, obvykle stálou provozovnu nezakládá. Při pravidelných projektech nebo dlouhodobé spolupráci se ale situace mění. Pro podnikatele z příhraničních regionů jsou přeshraniční aktivity běžné — platí však stejná pravidla daňové a odvodové příslušnosti.
Podnikáte v ČR i SR a nejste si jisti, kde máte jaké povinnosti v oblasti daní, DPH nebo odvodů?
Kdy mi v ČR vznikne stálá provozovna?
Stálá provozovna vzniká, když máte v ČR pevné místo k podnikání — kancelář, pobočku, sklad nebo staveniště trvající déle než 12 měsíců, případně závislého zástupce jednajícího vaším jménem. Zisky přiřaditelné této provozovně pak podléhají dani z příjmů v ČR.
Jak funguje DPH při fakturaci ze SR do ČR mezi firmami?
U většiny služeb mezi plátci DPH se uplatní reverse charge — vy fakturujete bez DPH a daň odvede příjemce v ČR. Při dodání zboží mezi plátci jde o osvobozené intrakomunitární plnění, které uvádíte v souhrnném hlášení.
Kde platím odvody za zaměstnance vyslaného do ČR?
Podle nařízení EU č. 883/2004 se odvody zpravidla platí tam, kde zaměstnanec skutečně pracuje. Při dočasném vyslání lze využít formulář A1, který potvrzuje příslušnost k systému sociálního zabezpečení jedné země.