Rezerva je účetní závazek s neurčitým časem nebo výší plnění. V účetnictví ji tvoříte téměř vždy, daňově uznatelné jsou však jen rezervy vyjmenované v zákoně č. 593/1992 Sb. o rezervách — ostatní snižují účetní zisk, základ daně však neovlivní.
Rezervy slouží k tomu, aby účetnictví věrně zobrazilo budoucí výdaje, které věcně patří do aktuálního roku, přestože přesnou částku ani termín zatím neznáte. Typicky jde o budoucí opravy majetku, záruční opravy, náklady na audit nebo na sestavení účetní závěrky. Bez rezerv by firma vykázala příliš vysoký zisk a zkreslila svůj reálný hospodářský výsledek.
Zásadní je rozdíl mezi účetním a daňovým pohledem. Účetní předpisy tvorbu rezervy vyžadují vždy, když je budoucí závazek pravděpodobný, zatímco daňově uznává jen přesně vymezené rezervy zvláštní zákon. Právě tento rozdíl bývá zdrojem nejčastějších chyb.
Co je rezerva a čím se liší od závazku?
Rezerva je závazek s neurčitým časem nebo výší plnění. Tím se liší od běžného závazku, u kterého znáte věřitele, částku i splatnost — například od přijaté faktury. U rezervy víte, že výdaj přijde, jeho výši však jen kvalifikovaně odhadujete.
Rozlišovat je třeba i rezervu a opravnou položku. Rezerva se váže na budoucí závazek firmy, kdežto opravná položka snižuje hodnotu majetku, například rizikové pohledávky. Souvislost s daňovou uznatelností nákladů přibližuje i náš přehled o tom, co jsou nedaňové náklady a jak vám šetří peníze.
Které rezervy jsou daňově uznatelné?
Daňově uznatelné jsou pouze rezervy upravené zákonem č. 593/1992 Sb. o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů. Jejich tvorba je výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Zákon za ně považuje zejména:
- rezervu na opravy hmotného majetku,
- rezervu na pěstební činnost,
- bankovní rezervy a rezervy v pojišťovnictví,
- ostatní rezervy v rozsahu stanoveném zákonem (například na sanace a rekultivace či na nakládání s elektroodpadem).
Co v tomto zákoně není, daňově uznatelné při tvorbě není. Právě rezerva na opravy hmotného majetku je přitom nástroj, který v Česku využívá řada výrobních a realitních firem — a který slovenská úprava vůbec nezná.
Jak funguje rezerva na opravy hmotného majetku?
Rezervu na opravy lze tvořit u majetku, jehož doba odpisování je pět a více let, tedy zařazeného ve 2. a vyšší odpisové skupině. Nelze ji tvořit na majetek v 1. odpisové skupině ani na běžnou údržbu. Klíčovou podmínkou daňové uznatelnosti je, že peněžní prostředky ve výši rezervy připadající na jedno zdaňovací období převedete na samostatný vázaný bankovní účet, a to nejpozději do termínu pro podání daňového přiznání.
Zákon omezuje i maximální dobu tvorby rezervy podle odpisové skupiny: u 2. skupiny jsou to 3 zdaňovací období, u 3. skupiny 6, u 4. skupiny 8 a u 5. a 6. skupiny 10 období. Příklad: firma plánuje opravu výrobní haly za 1,2 milionu Kč za tři roky; může tvořit rezervu 400 000 Kč ročně, pokud tuto částku každý rok uloží na vázaný účet.
Které rezervy jsou jen účetní?
Všechny rezervy mimo zákon o rezervách jsou účetní a daňově neuznatelné. Jejich tvorba nesnižuje základ daně. Patří sem například rezerva na záruční opravy, na nevyfakturované dodávky, na sestavení účetní závěrky a daňového přiznání, na audit nebo na nevyplacené odměny.
U těchto rezerv se náklad daňově uzná až v okamžiku skutečného vynaložení. Obecný přehled toho, co vše si můžete dát do nákladů firmy, pomáhá odlišit, kdy jde o daňový výdaj a kdy jen o účetní operaci bez dopadu na daň.
Jak se rezervy účtují a rozpouštějí?
Tvorba rezervy se účtuje na vrub nákladů se souvztažným zápisem na účet rezerv. V dalším období rezervu buď použijete na úhradu skutečného závazku, nebo ji rozpustíte, pokud důvod její tvorby pominul.
U účetních (nedaňových) rezerv platí zrcadlová logika: tvorba nebyla daňovým výdajem, a proto ani rozpuštění není zdanitelným výnosem. U daňové rezervy na opravy je naopak nutné hlídat, aby byla skutečně použita na plánovanou opravu — jinak hrozí její dodanění.
Na co si dát pozor při závěrce?
U daňové rezervy na opravy je nejčastější chybou nedodržení podmínky vázaného účtu nebo překročení maximální doby tvorby. Pokud peníze na samostatný účet nepřevedete včas, rezerva se stává daňově neúčinnou a správce daně ji doměří.
Druhou chybou je tvorba rezervy na majetek, kde to zákon nedovoluje, nebo záměna opravy s technickým zhodnocením, které se odpisuje a rezervu na opravy neumožňuje. Výši rezervy proto vždy podložte plánem oprav a dbejte na správné zařazení majetku do odpisové skupiny.
Nevíte, zda a jak tvořit daňovou rezervu na opravy nebo které rezervy jsou jen účetní? Rádi vám nastavíme správné účtování i daňové posouzení.
Časté dotazy
Jaká je podmínka daňové rezervy na opravy majetku?
Klíčovou podmínkou je převedení peněžních prostředků ve výši rezervy připadající na dané zdaňovací období na samostatný vázaný bankovní účet, nejpozději do termínu pro podání daňového přiznání. Rezervu lze tvořit jen u majetku s dobou odpisování pět a více let a po omezenou dobu podle odpisové skupiny. Nelze ji tvořit na běžnou údržbu.
Je rezerva na záruční opravy daňově uznatelná?
Ne. Rezerva na záruční opravy patří mezi účetní rezervy, které zákon o rezervách mezi daňově uznatelné nezařazuje. Její tvorba tedy nesnižuje základ daně. Náklad na záruční opravu se daňově uzná až v okamžiku, kdy jej firma skutečně vynaloží, například při provedení a úhradě opravy.
Co se stane, když rezervu na opravy nepoužiji?
Pokud plánovanou opravu neprovedete nebo nedodržíte zákonné podmínky, je nutné rezervu rozpustit a dodanit. Daňová rezerva na opravy slouží výhradně k financování konkrétní budoucí opravy; nelze ji využít jako nástroj k dlouhodobému snižování daně bez reálného účelu. Správce daně její použití a podmínky při kontrole prověřuje.