Nejčastější neziskovou organizací je v Česku spolek, který od roku 2014 nahradil dřívější občanská sdružení a řídí se občanským zákoníkem (zákon č. 89/2012 Sb.). Vedle něj existují nadace, nadační fondy a ústavy. Neziskové organizace vedou účetnictví podle vyhlášky č. 504/2002 Sb. a jako veřejně prospěšní poplatníci platí daň z příjmů jen z vymezené, zejména hospodářské činnosti — z hlavní nepodnikatelské činnosti zpravidla ne.
Jaké právní formy neziskových organizací v Česku existují?
Páteří sektoru je spolek podle § 214 a násl. občanského zákoníku — sdružuje členy kolem společného zájmu a zapisuje se do spolkového rejstříku vedeného rejstříkovými soudy. Z dřívějších občanských sdružení se staly spolky automaticky k 1. lednu 2014.
Vedle spolku existují nadace a nadační fondy (správa majetku k veřejně prospěšnému účelu) a ústav, který poskytuje služby veřejnosti. Obecně prospěšnou společnost (o.p.s.) už nelze nově založit — zákon, který ji upravoval, byl zrušen a stávající o.p.s. buď pokračují, nebo se transformují na ústav.
Jak vede spolek účetnictví?
Účetnictví neziskové organizace se řídí zákonem č. 563/1991 Sb. a prováděcí vyhláškou č. 504/2002 Sb., která stanoví účtovou osnovu a postupy pro nevýdělečné organizace. Standardem je podvojné účetnictví.
Menší spolky mohou za zákonných podmínek vést jednoduché účetnictví — zejména pokud nejsou plátci DPH a jejich celkové příjmy za poslední uzavřené účetní období nepřesáhly 3 miliony korun. Zásadní je oddělené sledování hlavní a vedlejší (hospodářské) činnosti; rozdíly mezi oběma soustavami jsme shrnuli v článku o tom, jaký je praktický rozdíl mezi jednoduchým a podvojným účetnictvím.
Kdy platí nezisková organizace daň z příjmů?
Spolek i ústav jsou veřejně prospěšnými poplatníky podle § 17a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Předmětem daně nejsou příjmy z hlavní činnosti, pokud není zisková. Zdaňuje se zejména vedlejší (hospodářská) činnost, příjmy z reklamy, z nájmu majetku a podobně.
Veřejně prospěšný poplatník má navíc možnost základ daně dále snížit: podle § 20 odst. 7 ZDP lze základ daně snížit o 30 %, maximálně o 1 000 000 Kč; je-li 30 % méně než 300 000 Kč, lze odečíst až 300 000 Kč (nejvýše však do výše základu daně). Ušetřený rozdíl musí organizace použít na krytí nákladů hlavní činnosti. Jak se základ daně počítá obecně, přibližuje srovnání daní s.r.o. na Slovensku a v Česku.
Jak stát podporuje neziskový sektor?
Na rozdíl od Slovenska Česko nezná asignaci části zaplacené daně (tzv. 2 %). Hlavní daňovou motivací k podpoře neziskovek je proto odpočet hodnoty darů od základu daně — jak u fyzických, tak u právnických osob, při splnění zákonných podmínek a limitů.
Pro samotnou organizaci jsou přijaté dary příjmem, který se váže k hlavní činnosti a zpravidla se nezdaňuje. Důležité je dary řádně evidovat a doložit jejich použití na účel, ke kterému spolek vznikl. Totéž platí pro členské příspěvky a dotace — i ty je třeba sledovat odděleně, aby bylo zřejmé, že nesouvisejí se zdaňovanou hospodářskou činností a nevstupují do základu daně.
Jaké další povinnosti nezisková organizace má?
Pokud spolek vykonává ekonomickou činnost a jeho obrat překročí zákonnou hranici, musí se registrovat jako plátce DPH stejně jako podnikatel. Zaměstnává-li lidi, plní povinnosti v oblasti mezd a odvodů a účetní závěrku zakládá do sbírky listin spolkového rejstříku.
Podceňovat by se neměla ani evidenční kázeň u dotací a grantů — poskytovatelé obvykle vyžadují oddělené sledování a vyúčtování. Průběžně vedené účetnictví tak šetří čas i riziko, že bude nutné dotaci vracet.
Čím se česká úprava liší od slovenské?
Zatímco v Česku tvoří základ sektoru spolek, ústav a nadace a stát motivuje dárce odpočtem darů, na Slovensku fungují občanská sdružení a neziskové organizace a klíčovým nástrojem financování je asignace 2 % (3 %) ze zaplacené daně. Slovenský institut 2 % v Česku obdobu nemá.
Působíte-li v obou zemích, nelze pravidla zaměňovat — slovenské formy ani asignaci nelze přenést do českého prostředí a naopak. Proto má tento článek samostatnou slovenskou i českou verzi podle místního práva.
Zakládáte spolek nebo řešíte účetnictví a daně neziskové organizace? Rádi vám nastavíme účtování i daňové přiznání tak, abyste se mohli věnovat svému poslání.
Časté dotazy
Jaký je rozdíl mezi spolkem a ústavem?
Spolek je členská organizace sdružující lidi kolem společného zájmu a zapisuje se do spolkového rejstříku. Ústav naproti tomu poskytuje služby veřejnosti a nemá členskou základnu. Obě formy upravuje občanský zákoník a obě mohou být veřejně prospěšnými poplatníky s obdobným daňovým režimem.
Platí spolek daň z příjmů?
Z hlavní nepodnikatelské činnosti zpravidla ne, pokud není zisková. Daň se platí hlavně z vedlejší hospodářské činnosti, z reklamy a z nájmu. Spolek jako veřejně prospěšný poplatník navíc může základ daně snížit podle § 20 odst. 7 zákona o daních z příjmů o 30 %, maximálně o 1 000 000 Kč.
Existuje v Česku obdoba slovenských 2 % z daně?
Ne. Česko asignaci části zaplacené daně nezná. Stát podporuje neziskový sektor jinak — fyzické i právnické osoby si mohou od základu daně odečíst hodnotu darů poskytnutých neziskovým organizacím při splnění zákonných podmínek a limitů.