Kontrolní hlášení DPH je podrobný přehled vystavených a přijatých faktur, který podává plátce DPH elektronicky do 25 dnů po skončení období. Právnická osoba ho podává vždy měsíčně, fyzická osoba podle svého zdaňovacího období. Finanční úřad v něm páruje faktury mezi dodavatelem a odběratelem, a když se údaje neshodují, pošle výzvu. Pokuty jsou pevně dané zákonem, od 1 000 Kč do 50 000 Kč.
Co je kontrolní hlášení a kdo ho podává?
Kontrolní hlášení upravuje § 101c a následující zákona č. 235/2004 Sb. o DPH. Podává ho každý plátce DPH, a to výhradně elektronicky. Zásadní rozdíl oproti přiznání je v periodicitě: právnická osoba podává kontrolní hlášení vždy měsíčně, bez ohledu na to, zda má měsíční nebo čtvrtletní zdaňovací období, a to do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce. Fyzická osoba ho podává ve lhůtě pro podání přiznání, tedy měsíčně nebo čtvrtletně.
Smyslem hlášení je poskytnout státu data z jednotlivých faktur, aby mohl křížově ověřit, zda si obchodní partneři vykazují stejné plnění shodně. Právě na to navazuje většina automatických výzev. Souvislosti a další rozdíly oproti Slovensku shrnujeme v přehledu DPH pro podnikatele: Slovensko vs Česko.
Jaké údaje kontrolní hlášení obsahuje?
Formulář je členěn do oddílů. V oddílu A uvádíte uskutečněná zdanitelná plnění, tedy vystavené faktury a plnění v režimu přenesení daňové povinnosti. V oddílu B jsou přijatá zdanitelná plnění, z nichž uplatňujete odpočet daně. Plnění nad 10 000 Kč se vykazují jednotlivě s údaji o partnerovi, plnění pod tímto limitem se uvádějí souhrnně.
U jednotlivě vykazovaných faktur se uvádí DIČ partnera, evidenční číslo daňového dokladu, základ daně a daň. Podle těchto identifikátorů systém doklady páruje, takže chyba v jednom z nich, například přehozené číslo dokladu nebo špatné DIČ, stačí k tomu, aby se plnění nespárovalo.
Jak funguje párování faktur?
Finanční správa po přijetí hlášení automaticky porovnává to, co dodavatel vykázal jako uskutečněné plnění v oddílu A, s tím, co odběratel uvedl jako přijaté plnění v oddílu B. Shodují-li se DIČ, evidenční číslo, základ i daň, plnění se spáruje a je v pořádku.
Pokud se údaje rozcházejí nebo jedna strana fakturu nevykáže, systém rozdíl označí a vznikne z něj podnět k výzvě. Nejde o obvinění, ale o běžný technický nesoulad, který mívá banální příčinu na kterékoli straně obchodu.
Proč vám přijde výzva na nesoulad?
Nejčastější důvody jsou prozaické. Příklad: odběratel si fakturu zaúčtuje a odpočte DPH už v lednu, ale dodavatel ji vykáže až v únoru. V lednu tak plnění „visí“ jen na jedné straně a systém je vyhodnotí jako nesoulad, přestože oba postupovali správně.
Dalšími příčinami bývají překlep v čísle dokladu, chybné či neplatné DIČ, jiný základ daně kvůli zaokrouhlení, špatné zařazení do oddílu nebo úplně chybějící faktura, kterou jeden z partnerů zapomněl vykázat. Podobným chybám se věnuje i náš přehled nejčastějších účetních chyb podnikatelů.
Jak správně reagovat na výzvu?
Výzva ke změně, doplnění či potvrzení údajů má krátkou lhůtu: reagovat musíte do 5 pracovních dnů od jejího oznámení, a je-li doručena do datové schránky, do 17 kalendářních dnů ode dne jejího dodání. Lhůta je záměrně krátká, protože systém pracuje průběžně. V odpovědi buď potvrdíte, že vaše údaje jsou správné, nebo chybu opravíte následným kontrolním hlášením.
Následné hlášení podáváte vždy, když po lhůtě zjistíte, že původní údaje byly neúplné nebo nesprávné, nebo když vás k tomu vyzve správce daně. Uvádí se v něm znovu všechny správné údaje, ne jen opravovaná položka. Reagovat je nutné i tehdy, když jste přesvědčeni, že chyba je na straně partnera, jinak hrozí pokuta.
Jaké pokuty hrozí při chybách?
Na rozdíl od Slovenska jsou české pokuty pevně dané zákonem v § 101h. Vznikají ze zákona ve výši 1 000 Kč, pokud hlášení podáte dodatečně bez vyzvání, 10 000 Kč při podání v náhradní lhůtě po výzvě, 30 000 Kč za nereagování na výzvu ke změně či doplnění a 50 000 Kč, pokud hlášení nepodáte ani v náhradní lhůtě.
Pokuty ve výši 10 000, 30 000 a 50 000 Kč jsou poloviční pro fyzické osoby, plátce se čtvrtletním zdaňovacím obdobím a společnosti s ručením omezeným s jediným společníkem, který je fyzickou osobou. Nad rámec toho může správce daně uložit pokutu až 50 000 Kč za neodstranění nesouladu a až 500 000 Kč tomu, kdo nepodáním hlášení závažně ztěžuje správu daní. První pokuta 1 000 Kč se navíc jednou za kalendářní rok promíjí automaticky.
Přišla vám výzva k nesouladu v kontrolním hlášení a nevíte, zda je chyba u vás, nebo u partnera? Rádi hlášení i faktury projdeme, připravíme odpověď na výzvu a nastavíme fakturaci tak, aby se nesoulady neopakovaly.
Časté dotazy
Kdo a jak často podává kontrolní hlášení?
Kontrolní hlášení podává každý plátce DPH elektronicky. Právnická osoba ho podává vždy měsíčně, do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce, bez ohledu na délku svého zdaňovacího období. Fyzická osoba ho podává ve lhůtě pro podání přiznání, tedy měsíčně nebo čtvrtletně.
Jakou mám lhůtu na reakci na výzvu?
Na výzvu ke změně či doplnění údajů musíte reagovat do 5 pracovních dnů od jejího oznámení, a je-li doručena do datové schránky, do 17 kalendářních dnů ode dne dodání. Lhůta je krátká záměrně, protože systém pracuje průběžně. V reakci buď potvrdíte správnost svých údajů, nebo je opravíte následným kontrolním hlášením. Nereagovat se nevyplácí, hrozí pokuta.
Jaké jsou pokuty za kontrolní hlášení?
Pokuty jsou dány zákonem: 1 000 Kč za dodatečné podání bez výzvy, 10 000 Kč za podání v náhradní lhůtě po výzvě, 30 000 Kč za nereagování na výzvu ke změně a 50 000 Kč za nepodání ani v náhradní lhůtě. Vyšší z těchto pokut (10 000, 30 000 a 50 000 Kč) jsou pro fyzické osoby a čtvrtletní plátce poloviční. Až 500 000 Kč hrozí za závažné ztěžování správy daní.