Pokud zaměstnanec pracuje z domova v režimu práce na dálku, řeší náhrady nákladů §190a zákoníku práce. Zaměstnavatel má na výběr ze tří variant: proplácet prokázané náklady, poskytovat paušální částku za každou započatou hodinu práce na dálku (pro rok 2026 činí 4,70 Kč podle vyhlášky č. 572/2025 Sb.), nebo si se zaměstnancem písemně sjednat, že náhrady nenáleží. Paušál do zákonné výše je osvobozen od daně i odvodů, částka nad limit se zdaňuje jako příjem ze závislé činnosti.
Co upravuje §190a zákoníku práce?
Práce na dálku má od 1. října 2023 v zákoníku práce (262/2006 Sb.) vlastní úpravu náhrad v §190a. Ten reaguje na to, že zaměstnanci při práci z domova vznikají náklady — na energie, vytápění, připojení či opotřebení vlastního vybavení — a určuje, jak se s nimi má naložit. Cílem je jasně oddělit náhradu nákladů od mzdy a dát zaměstnavatelům předvídatelný rámec.
Zákon nestanoví jedinou povinnou cestu, ale nabízí tři možnosti, mezi kterými se zaměstnavatel rozhoduje podle toho, co mu vyhovuje administrativně i finančně. Podstatné je, že způsob náhrady má být písemně sjednán — v dohodě o práci na dálku, kolektivní smlouvě nebo stanoven vnitřním předpisem.
Tím se česká úprava liší od slovenské, kde náhrady při domácké práci a telepráci vycházejí z prokazatelně zvýšených výdajů podle §52 a §145 zákoníku práce a zákon nestanoví žádnou hodinovou sazbu. Rozdíly mezi oběma zeměmi rozebíráme i v článku o tom, kolik reálně stojí zaměstnanec v SR a ČR.
Jak funguje paušální náhrada a kolik činí v roce 2026?
Nejčastěji volenou variantou je paušál. Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci za každou započatou hodinu práce na dálku paušální částku, jejíž výši každoročně stanoví vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí podle údajů Českého statistického úřadu o spotřebě domácností. Pro rok 2026 činí paušál 4,70 Kč za hodinu podle vyhlášky č. 572/2025 Sb., účinné od 1. ledna 2026. Oproti roku 2025 se sazba mírně snížila.
Výhoda paušálu je administrativní jednoduchost — zaměstnanec nedokládá jednotlivé účty, náhrada se počítá z odpracovaných hodin na dálku. Paušál je splatný nejpozději v následujícím kalendářním měsíci. Aby zaměstnavatel mohl paušál poskytovat, musí to být písemně sjednáno nebo stanoveno vnitřním předpisem.
Příklad: Zaměstnanec odpracuje z domova během měsíce 80 hodin. Při sazbě 4,70 Kč za hodinu mu náleží paušální náhrada 376 Kč. Tato částka je do zákonné výše osvobozena od daně i pojistného a zaměstnavatel ji vyplácí vedle mzdy.
Kdy zaměstnavatel proplácí prokázané náklady?
Druhou možností je náhrada skutečných, prokázaných nákladů. Zaměstnanec v tomto režimu doloží konkrétní výdaje spojené s prací na dálku a zaměstnavatel mu je kompenzuje. Tato cesta je přesnější, ale administrativně náročnější, protože vyžaduje průkaznou evidenci a podklady.
Zaměstnavatel se také může se zaměstnancem písemně dohodnout, že náhrady nenáleží. To je třetí varianta — typicky tam, kde je práce na dálku spíše benefitem na žádost zaměstnance a strany se shodnou, že náklady si nese sám. I tuto dohodu je vhodné mít písemně, aby bylo zřejmé, na čem se strany domluvily.
Zaměstnavatel si může nastavit i vyšší náhradu, než je zákonný paušál. Musí ale počítat s tím, že část nad limit už nemá výhodný daňový režim. Podobně jako u jiných plnění platí, že hranice mezi náhradou a benefitem rozhoduje o zdanění, čemuž se blíže věnujeme v článku o nedaňových nákladech.
Jaké náklady má náhrada při práci na dálku pokrýt?
Paušální částka podle §190a je koncipována tak, aby pokryla běžné náklady domácnosti, které zaměstnanci vznikají v souvislosti s prací na dálku. Vychází z údajů Českého statistického úřadu o spotřebě domácností přepočtených na jednu dospělou osobu za hodinu, takže do ní jsou zahrnuty typické provozní výdaje spojené s prací z domova.
Prakticky jde zejména o tyto položky:
- spotřeba elektřiny při provozu vlastního počítače a osvětlení,
- vytápění a ohřev vody v poměrné části odpovídající práci,
- opotřebení vlastního vybavení a nábytku využívaného k práci,
- poměrná část nákladů na připojení k internetu.
Výhoda paušálu je právě v tom, že zaměstnanec tyto dílčí položky nemusí jednotlivě dokládat — sazba je stanovena plošně na hodinu. Pokud by ale zaměstnavatel chtěl kompenzovat konkrétní vyšší náklady nad rámec paušálu, musí zvolit režim prokázaných nákladů a evidenci k nim vést.
Jak sjednat náhradu v dohodě o práci na dálku?
Aby náhrada obstála, musí být písemně ukotvena — v dohodě o práci na dálku, v kolektivní smlouvě nebo ve vnitřním předpisu. Bez písemného sjednání paušálu nebo režimu prokázaných nákladů zaměstnavatel nemá o co opřít jak výplatu náhrady, tak její daňový režim.
V dohodě je vhodné vymezit, zda se poskytuje paušál, náhrada prokázaných nákladů, nebo bylo sjednáno, že náhrada nenáleží. Dále je praktické upravit rozsah práce na dálku a způsob evidence odpracovaných hodin, protože právě z hodin se paušál počítá. Náhrada je splatná nejpozději v následujícím měsíci, což je dobré v dohodě potvrdit.
Dohodu doporučujeme provázat s dalšími pracovněprávními dokumenty tak, aby si vzájemně neodporovaly. Nastavení práce na dálku se ostatně dotýká i celkových nákladů zaměstnavatele na zaměstnance.
Jaký je daňový a odvodový režim náhrad?
Paušální náhrada do výše stanovené vyhláškou — tedy do 4,70 Kč za hodinu pro rok 2026 — není předmětem daně z příjmů ze závislé činnosti a nevstupuje do vyměřovacích základů pro pojistné. Pro zaměstnance je tedy čistá a pro zaměstnavatele daňově uznatelný náklad.
Jakmile zaměstnavatel poskytne více, než je zákonný paušál, částka přesahující limit se zdaňuje jako příjem ze závislé činnosti podle §6 zákona o daních z příjmů a podléhá i odvodům. Stejně tak náhrada prokázaných nákladů je osvobozena v rozsahu skutečně vynaložených a doložených výdajů souvisejících s prací na dálku.
V praxi proto doporučujeme režim náhrad předem promyslet a písemně ukotvit. Jasně nastavená dohoda o práci na dálku chrání obě strany a usnadňuje mzdové zpracování i případnou kontrolu.
Nastavení náhrad při práci na dálku bývá zdrojem nejistoty — zejména volba mezi paušálem a prokázanými náklady a jejich daňový režim. Rádi vám nastavíme dohodu o práci na dálku tak, aby byla správná a daňově bezpečná.
Časté dotazy
Kolik činí paušální náhrada za práci na dálku v roce 2026?
Pro rok 2026 činí paušální částka 4,70 Kč za každou započatou hodinu práce na dálku podle vyhlášky č. 572/2025 Sb. Sazbu stanoví ministerstvo práce a sociálních věcí každoročně podle údajů Českého statistického úřadu o spotřebě domácností. Oproti roku 2025 se mírně snížila. Paušál do této výše je osvobozen od daně i odvodů.
Musí zaměstnavatel náhrady při práci na dálku vždy platit?
Ne nutně. §190a nabízí tři varianty: paušál za hodinu, náhradu prokázaných nákladů, nebo písemnou dohodu, že náhrady nenáleží. Pokud se zaměstnavatel a zaměstnanec písemně dohodnou, že náklady si nese zaměstnanec sám, náhrada se neposkytuje. Bez takové dohody se uplatní některá z prvních dvou variant a náhrada náleží.
Je paušál nad zákonnou sazbu zdanitelný?
Ano. Paušální náhrada do výše stanovené vyhláškou je osvobozena od daně z příjmů i od odvodů. Částka, kterou zaměstnavatel poskytne nad tento limit, se zdaňuje jako příjem ze závislé činnosti podle §6 zákona o daních z příjmů a podléhá i pojistnému. Vyšší náhradu tedy zaměstnavatel poskytnout může, ale nadlimitní část už výhodný režim nemá.