13. plat, mimořádné prémie i roční odměny jsou z daňového pohledu běžným příjmem ze závislé činnosti – zdaňují se stejně jako mzda a platí se z nich pojistné na straně zaměstnance i zaměstnavatele. Žádná zvláštní daňová výhoda pro „třináctý plat“ v České republice neexistuje. V roce 2026 se odměna zdaní zálohovou daní 15 % nebo 23 % a odvede se z ní sociální a zdravotní pojištění.
Jak se v Česku zdaňuje 13. plat a mimořádná odměna?
Podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, je 13. plat i jakákoli prémie příjmem ze závislé činnosti. Připočte se k běžné mzdě daného měsíce a zdaní se spolu s ní zálohou na daň. Finanční správa opakovaně zdůrazňuje, že pololetní či roční mimořádné odměny je nutné danit jako mzdu, nikoli je vydávat za nezdanitelný benefit.
Sazba zálohové daně je 15 % do stanovené hranice a 23 % z části základu nad ni. Pro rok 2026 se hranice pro vyšší sazbu posouvá na 1 762 812 Kč ročně. Vysoká jednorázová odměna se proto může dostat do pásma 23 %, konečná daň se ale vyrovná v ročním zúčtování nebo v přiznání.
Ať už odměnu pojmenujete jakkoli, daňový a pojistný režim je stejný jako u mzdy. Kolik zaměstnanec reálně stojí firmu po započtení všech odvodů, jsme rozebrali v článku o nákladech na zaměstnance v roce 2026.
Jaké pojistné se z prémií a odměn platí?
Odměna vstupuje do vyměřovacího základu pro sociální i zdravotní pojištění. V roce 2026 platí zaměstnanec přibližně 11,6 % (7,1 % sociální a 4,5 % zdravotní pojištění) a zaměstnavatel 33,8 % (24,8 % sociální a 9 % zdravotní). Odměna tedy zdaleka nestojí jen svou hrubou částku.
Příklad: u hrubé odměny 20 000 Kč odvede zaměstnanec na pojistném zhruba 2 320 Kč a ještě zálohu na daň; zaměstnavatele stojí táž odměna navíc kolem 6 760 Kč nad rámec hrubé částky. Při plánování rozpočtu je proto nutné počítat s celkovým nákladem, ne jen s hrubou mzdou.
Kdy se odměnu vyplatit najednou a kdy rozložit?
U sociálního pojištění existuje maximální vyměřovací základ, který se pro rok 2026 zvyšuje na 2 350 416 Kč. Nad tuto roční hranici se sociální pojištění už neplatí; zdravotní pojištění strop nemá. U vysokých odměn u lépe placených zaměstnanců proto načasování ovlivní, kdy se stropu dosáhne.
Pro majitele firmy je navíc podstatné srovnání, zda peníze z firmy čerpat jako mzdu či odměnu, nebo jinou cestou. Rozdíly v zatížení jsme popsali v textu o odměně jednatele versus dividendě.
Jak odměna ovlivní čistou mzdu zaměstnance?
Zaměstnanec z hrubé odměny neuvidí celou částku. Po odečtení pojistného 11,6 % a zálohové daně mu zůstane zhruba dvě třetiny hrubé odměny; přesná výše závisí na slevách na dani a na tom, zda podepsal prohlášení poplatníka. U jednorázově vysoké prémie bývá čistý zůstatek nižší, než zaměstnanec očekává.
Právě rozdíl mezi hrubou a čistou odměnou je častým zdrojem nedorozumění. Vyplatí se zaměstnanci předem vysvětlit, že z avizované hrubé prémie půjde část na daň a pojistné, a případně komunikovat rovnou čistou částku.
Jsou nějaké odměny osvobozené od daně?
Peněžní prémie osvobozená není nikdy. Výhodnější režim mají jen některá nepeněžní plnění – například příspěvek na stravování, benefity do zákonného ročního limitu nebo příspěvek na volný čas za stanovených podmínek. Tato plnění se řídí vlastními pravidly a nejsou náhradou za klasickou odměnu za práci.
Hranici mezi zdanitelnou odměnou a osvobozeným benefitem je důležité znát, protože rozhoduje o dani i pojistném. Snaha vydávat běžnou peněžní odměnu za „dar“ daň ani pojistné neodstraní.
Jaké chyby dělají zaměstnavatelé u odměn?
Nejčastější chybou je opomenutí pojistného zaměstnavatele při plánování rozpočtu, takže odměna firmu reálně stojí mnohem víc, než byla avizovaná hrubá částka. Další chybou je označování běžné odměny za „dar“ ve snaze vyhnout se dani.
Peněžní plnění související s výkonem práce je vždy příjmem ze závislé činnosti bez ohledu na název. U odměn se proto vyplatí držet jednoduchého pravidla: pokud souvisejí s prací, patří do mzdy a zdaňují se jako mzda.
Praktickým řešením je počítat náklad na odměnu vždy v takzvané superhrubé logice, tedy hrubá částka plus pojistné zaměstnavatele. Teprve tento součet ukazuje skutečný dopad odměny na rozpočet firmy a umožňuje férově porovnat, zda je pro danou situaci výhodnější jednorázová prémie, nebo jiná forma ocenění zaměstnance.
Plánujete roční odměny nebo 13. plat a chcete vědět, kolik reálně budou stát firmu i zaměstnance po zdanění a pojistném? Rádi vám výplatu odměn propočítáme a nastavíme daňově i pojistně správně.
Časté dotazy
Je 13. plat v Česku osvobozený od daně?
Ne. V České republice žádné zvláštní osvobození 13. platu neexistuje. Třináctý plat i jakákoli mimořádná odměna jsou příjmem ze závislé činnosti, zdaňují se zálohovou daní 15 % nebo 23 % a platí se z nich sociální a zdravotní pojištění stejně jako z běžné mzdy.
Jaká sazba daně se použije na vysokou jednorázovou odměnu?
Zálohová daň je 15 % do stanovené hranice a 23 % z části základu nad ni. Pro rok 2026 činí hranice 1 762 812 Kč ročně. Vysoká odměna se v daném měsíci může dostat do pásma 23 %, konečná daň se ale vyrovná v ročním zúčtování nebo v daňovém přiznání podle celoročního příjmu.
Mohu odměnu zaměstnanci vyplatit jako dar bez daně?
Ne. Peněžní plnění související s výkonem práce je příjmem ze závislé činnosti bez ohledu na to, jak ho nazvete. Označení „dar“ na peněžní odměně daň ani pojistné neodstraní. Výhodnější režim mají pouze některá nepeněžní plnění a benefity do zákonných limitů za stanovených podmínek.