Z čisté mzdy vám při exekuci nesmí strhnout takzvanou nezabavitelnou částku. V roce 2026 činí 14 101,50 Kč na povinného — je to 85 % ze součtu životního minima jednotlivce (4 860 Kč), normativního nájemného (9 430 Kč) a energetického paušálu (2 300 Kč). Na každou vyživovanou osobu se připočítá čtvrtina této částky, tedy 3 525,38 Kč. Zbytek mzdy se dělí na třetiny.
Jaká částka vám musí ze mzdy zůstat?
Smyslem pravidel o srážkách je, aby dlužníkovi vždy zbylo alespoň na základní životní potřeby. Tuto ochranu zajišťuje nezabavitelná částka podle nařízení vlády č. 595/2006 Sb. Od roku 2026 se způsob jejího výpočtu změnil, protože zanikly dřívější normativní náklady na bydlení a nahradilo je normativní nájemné a energetický paušál.
Nezabavitelná částka na povinného se počítá jako 85 % ze součtu tří položek: životního minima jednotlivce 4 860 Kč, normativního nájemného 9 430 Kč a energetického paušálu 2 300 Kč. Součet 16 590 Kč po vynásobení 85 % dává 14 101,50 Kč měsíčně. Na každou vyživovanou osobu se připočte jedna čtvrtina, tedy 3 525,38 Kč. Pozor na novinku: manžel či manželka se do vyživovaných osob již automaticky nezapočítává.
Základem výpočtu je čistá mzda, nikoli hrubá. Souvislosti mzdových nákladů a jejich srovnání v obou zemích přibližuje článek Zaměstnávání v roce 2026: kolik reálně stojí zaměstnanec v SR a ČR.
Jak se vypočítá samotná srážka?
Postup má jasnou logiku. Z čisté mzdy se nejprve odečte nezabavitelná částka. Zbytek se zaokrouhlí dolů na částku dělitelnou třemi a rozdělí na tři stejné třetiny. Právě dělení na třetiny určuje, kolik lze srazit.
Příklad: svobodný zaměstnanec bez vyživovacích povinností má čistou mzdu 30 000 Kč. Odečte se nezabavitelná částka 14 101,50 Kč, zbytek je 15 898,50 Kč. Po zaokrouhlení dolů na částku dělitelnou třemi (15 897 Kč) činí jedna třetina 5 299 Kč. U běžné (nepřednostní) pohledávky se srazí jedna třetina, tedy 5 299 Kč. U přednostní pohledávky se sráží dvě třetiny.
Jaký je rozdíl mezi přednostní a nepřednostní pohledávkou?
Zbytek mzdy nad nezabavitelnou částku se rozdělí na tři třetiny s odlišným režimem. První třetina slouží k úhradě všech pohledávek podle pořadí. Druhá třetina je vyhrazena jen pro přednostní pohledávky — pokud žádné nejsou, vyplatí se povinnému. Třetí třetina zůstává povinnému vždy.
U nepřednostní pohledávky (běžný dluh) lze proto srazit maximálně jednu třetinu, u přednostní až dvě třetiny. Mezi přednostní pohledávky patří podle § 279 občanského soudního řádu zejména výživné, daně a poplatky, pojistné na sociální zabezpečení a veřejné zdravotní pojištění a náhrada škody na zdraví.
Kdy se sráží bez omezení?
Dělení na třetiny se neuplatní bez stropu. Pokud zbytek čisté mzdy po odečtení nezabavitelné částky přesáhne 1,9násobek součtu životního minima, normativního nájemného a energetického paušálu — tedy 31 521 Kč, srazí se tato přesahující část bez omezení a připočte se ke srážce. Na třetiny se dělí jen část zbytku do této hranice.
V praxi to znamená, že u vyšších mezd roste srážka rychleji, protože nadstandardní část příjmu už není chráněná třetinovým systémem. U zaměstnanců s vysokým příjmem tak může být srážka výrazně vyšší, než by napovídal samotný třetinový výpočet.
Jaké povinnosti má při srážkách zaměstnavatel?
Srážky ze mzdy neprovádí exekutor přímo, ale zaměstnavatel jako plátce mzdy. Po doručení exekučního příkazu je povinen srážky vypočítat, provést a poukázat oprávněnému nebo exekutorovi. Za nesprávný výpočet odpovídá zaměstnavatel, nikoli zaměstnanec.
Povinnosti trvají i při změně zaměstnání — při skončení pracovního poměru musí zaměstnavatel tuto skutečnost oznámit a informovat o dosud provedených srážkách. Širší kontext účetních a mzdových povinností firmy nabízí článek Účetnictví s.r.o. v roce 2026: Slovensko vs Česko.
Jak se postupuje při více exekucích najednou?
Má-li zaměstnanec více exekucí současně, rozhoduje pořadí podle dne doručení exekučního příkazu zaměstnavateli. Dříve doručená pohledávka se uspokojuje přednostně; při stejném dni doručení mají pohledávky stejné pořadí a uspokojují se poměrně.
Výživné má přitom privilegované postavení a uspokojuje se přednostně. Zaměstnavatel proto nemůže pořadí měnit podle vlastního uvážení — musí se řídit daty doručení a zákonným pořadím. Při nejistotě je namístě poradit se s exekutorem nebo mzdovým odborníkem, protože chybné pořadí může znamenat odpovědnost za nesprávně vyplacené částky.
Řešíte jako zaměstnavatel exekuční srážky u zaměstnanců a chcete mít jistotu, že výpočet i pořadí pohledávek sedí? Rádi vám mzdovou agendu nastavíme tak, aby srážky probíhaly správně a bez rizika.
Časté dotazy
Kolik peněz mi musí ze mzdy zůstat při exekuci v roce 2026?
V roce 2026 vám musí zůstat alespoň nezabavitelná částka 14 101,50 Kč na vaši osobu, tedy 85 % ze součtu životního minima 4 860 Kč, normativního nájemného 9 430 Kč a energetického paušálu 2 300 Kč. Na každou vyživovanou osobu se připočte čtvrtina, tedy 3 525,38 Kč. Tyto částky se z čisté mzdy odečtou ještě před výpočtem srážky.
Jaký je rozdíl mezi přednostní a nepřednostní pohledávkou?
U nepřednostní pohledávky, tedy běžného dluhu, lze srazit nejvýše jednu třetinu zbytku mzdy nad nezabavitelnou částku. U přednostní pohledávky lze srazit až dvě třetiny. Mezi přednostní patří podle § 279 občanského soudního řádu zejména výživné, daně, pojistné a náhrada škody na zdraví.
Kdo provádí srážky ze mzdy — exekutor, nebo zaměstnavatel?
Samotné srážky provádí zaměstnavatel jako plátce mzdy na základě doručeného exekučního příkazu. Zaměstnavatel srážku vypočítá, provede a poukáže oprávněnému nebo exekutorovi. Za správnost výpočtu i dodržení pořadí pohledávek odpovídá zaměstnavatel, nikoli zaměstnanec.