Způsob fakturace do zahraničí závisí na třech otázkách: co dodáváte (zboží, nebo službu), komu (podnikateli, nebo spotřebiteli) a kam (do EU, nebo do třetí země). Podnikateli v jiné zemi EU obvykle fakturujete bez DPH v režimu reverse charge a podáváte souhrnné hlášení. Spotřebitelům v EU řešíte daň přes režim OSS. Při vývozu do třetích zemí je dodání osvobozeno od daně.
Jak zjistíte, zda fakturovat s DPH, nebo bez?
Rozhodující je takzvané místo plnění. Českou DPH připočtete jen tehdy, když je místo plnění v tuzemsku. U přeshraničních obchodů se místo plnění často přesouvá do země odběratele, a tehdy českou daň na fakturu neuvádíte.
U služeb poskytnutých podnikateli v jiném členském státě platí základní pravidlo podle § 9 zákona č. 235/2004 Sb. o DPH: místem plnění je stát, kde má odběratel sídlo. U zboží rozhoduje, kam se fyzicky přepraví. Než fakturu vystavíte, vždy si proto ujasněte, o jaký typ plnění jde a kde končí. Jak se přeshraniční pravidla liší mezi zeměmi, jsme porovnali v článku o rozdílech v DPH mezi Slovenskem a Českem.
Jak vystavit fakturu podnikateli v EU?
Pokud dodáváte službu osobě povinné k dani v jiném členském státě, uplatní se reverse charge (přenesení daňové povinnosti). Fakturu vystavíte bez české DPH a daň ve své zemi přizná a odvede odběratel. Na faktuře musí být slovní údaj „daň odvede zákazník“.
Nezbytnou podmínkou je platné DIČ odběratele, které ověříte v systému VIES. Nemá-li odběratel DIČ nebo je neplatné, reverse charge nepoužijete. Totéž platí u dodání zboží jinému podnikateli do EU: podle § 64 zákona o DPH je dodání osvobozeno od daně, je-li odběratel registrován k DPH v jiném státě, jeho DIČ je platné ve VIES a prokážete, že zboží fyzicky opustilo tuzemsko. Kterou stranu daň odvádí, bývá i jedním z bodů v přehledu nejčastějších účetních chyb.
Příklad: Česká agentura dodá marketingovou službu firmě v Rakousku s platným DIČ. Fakturu vystaví bez DPH, s údajem „daň odvede zákazník“, a rakouský odběratel si daň vypořádá u sebe.
Co je souhrnné hlášení a kdy ho podat?
Dodání zboží osvobozené podle § 64 i službu s reverse charge podle § 9 musíte vykázat v souhrnném hlášení podle § 102 zákona o DPH. Jde o samostatné elektronické hlášení, v němž uvádíte DIČ odběratele a hodnotu plnění — Finanční správě slouží ke křížové kontrole s hlášeními v ostatních státech EU.
Souhrnné hlášení se podává elektronicky do 25. dne po skončení období. U poskytnutých služeb se podává za kalendářní měsíc. Samotnou fakturu při dodání do EU je plátce povinen vystavit do 15 dnů ode dne uskutečnění plnění; službu neuvádíte v přiznání jako tuzemské zdanitelné plnění, ale právě v souhrnném hlášení.
Jak fakturovat spotřebitelům v EU přes OSS?
Při prodeji zboží nebo digitálních služeb koncovým spotřebitelům (nepodnikatelům) v jiných státech EU platí společný celoevropský práh 10 000 € za kalendářní rok. Do tohoto limitu můžete uplatnit českou DPH. Po jeho překročení se místo plnění přesouvá do země zákazníka a daň patří tamnímu státu. Jde o kumulativní hranici za všechny přeshraniční prodeje spotřebitelům do celé EU, ne zvlášť pro každou zemi.
Abyste se nemuseli registrovat k DPH v každé zemi zvlášť, slouží režim jednoho správního místa — OSS. Zaregistrujete se jednou v tuzemsku a přes jedno čtvrtletní přiznání odvedete DPH platnou v jednotlivých zemích zákazníků.
Jak fakturovat do třetích zemí?
Vývoz zboží do zemí mimo EU (třetích zemí) je podle § 66 zákona o DPH osvobozen od daně. Podmínkou je, že prokážete fyzický výstup zboží z území EU — zpravidla celním rozhodnutím. Fakturu tedy vystavíte bez DPH a k dokladům si založte důkaz o vývozu.
U služeb poskytnutých podnikateli mimo EU se místo plnění rovněž určuje podle sídla odběratele, takže služba obvykle české DPH nepodléhá. Na rozdíl od plnění v rámci EU se však plnění do třetích zemí neuvádějí v souhrnném hlášení.
V jaké měně a jazyce vystavit fakturu?
Fakturu můžete vystavit v cizí měně i v cizím jazyce. Uvádíte-li na plnění výši daně, musí být uvedena také v korunách; pro přepočet cizí měny použijete kurz České národní banky, případně kurz Evropské centrální banky, podle zvolené metody. Finanční správa může při kontrole požádat o překlad cizojazyčné faktury do češtiny, proto je praktické mít alespoň dvojjazyčnou verzi.
Bez ohledu na měnu a jazyk musí faktura obsahovat všechny zákonné náležitosti včetně správného údaje o osvobození od daně či o reverse charge. Chybějící nebo nesprávně formulovaný údaj patří u přeshraniční fakturace mezi nejčastější nedostatky, které komplikují odběrateli odpočet i vaši evidenci.
Fakturace do zahraničí má řadu výjimek a chyba v údaji na faktuře či v souhrnném hlášení může znamenat sankce. Rádi vám nastavíme fakturaci a hlášení tak, aby přeshraniční obchody seděly.
Časté dotazy
Musím na fakturu podnikateli do EU uvádět jeho DIČ?
Ano. Bez platného DIČ odběratele nemůžete uplatnit reverse charge u služby ani osvobození od daně u dodání zboží do jiného členského státu. Číslo si před vystavením faktury ověřte v systému VIES. Je-li neplatné, plnění zpravidla musíte zdanit českou DPH.
Kdy se musím registrovat do režimu OSS?
OSS řešíte při prodeji spotřebitelům v jiných zemích EU po překročení společného prahu 10 000 € za kalendářní rok. Do tohoto limitu můžete uplatňovat českou DPH, po jeho překročení patří daň zemi zákazníka. Díky OSS ji odvedete přes jedno čtvrtletní přiznání v tuzemsku místo registrace v každé zemi.
Uvádí se vývoz do třetích zemí v souhrnném hlášení?
Ne. Souhrnné hlášení se týká plnění v rámci EU — osvobozeného dodání zboží jinému plátci a služeb v režimu reverse charge. Vývoz zboží do třetích zemí podle § 66 je sice osvobozen od daně, ale do souhrnného hlášení nepatří. Podstatné je uchovat doklad prokazující výstup zboží z EU.