Nesprávně určená sazba DPH znamená, že dodavatel na faktuře použil jinou sazbu daně, než jakou stanoví zákon — typicky základních 21 % místo snížené 12 %, nebo naopak. Chybu je nutné opravit opravným daňovým dokladem a promítnout ji do daňového přiznání i kontrolního hlášení. Dokud se tak nestane, finanční riziko nesou obvykle obě strany obchodu.
Co znamená nesprávně určená sazba DPH?
V České republice platí podle zákona č. 235/2004 Sb. o DPH dvě sazby: základní 21 % a snížená 12 %; na knihy se navíc uplatňuje nulová sazba. Pro rok 2026 se sazby oproti roku 2025 nemění, takže hlavním zdrojem chyb zůstává nesprávné zařazení konkrétního zboží nebo služby do sazby. Jak se české a slovenské sazby liší, jsme porovnali v článku o rozdílech v DPH mezi Slovenskem a Českem.
Chyba vzniká dvěma směry. Buď dodavatel použije vyšší sazbu, než měl (21 % na plnění, které patří do 12 %), nebo nižší (12 % na plnění se základní sazbou). Každá varianta má jiné dopady a řeší se jiným postupem, proto je třeba nejprve určit, kterým směrem k pochybení došlo.
Jaké jsou dopady, když dodavatel použije vyšší sazbu?
Pokud dodavatel vyfakturuje vyšší daň, než měl, uplatní se pravidlo podle § 108 zákona o DPH: kdo daň uvede na daňovém dokladu, je povinen ji přiznat a odvést. Dodavatel tedy odvede 21 %, přestože správně měl jen 12 %.
Pro odběratele je situace nepříjemnější. Nárok na odpočet se vztahuje na daň ve správné výši. Uplatní-li dodavatel 21 % tam, kde patří 12 %, může si odběratel odečíst pouze částku odpovídající správné sazbě; rozdíl mu propadne, dokud dodavatel nevystaví opravný daňový doklad.
Příklad: Dodavatel vyfakturuje plnění za 10 000 Kč a omylem uplatní 21 % (2 100 Kč DPH) místo 12 % (1 200 Kč). Odběratel si může odečíst jen 1 200 Kč; zbylých 900 Kč neuplatní, dokud nedostane opravný daňový doklad.
Co hrozí při použití nižší sazby, než měla být?
Opačná chyba je pro dodavatele rizikovější. Odvedl-li 12 % místo 21 %, odvedl státu méně, než měl. Rozdíl je nedoplatek na dani, který musí doplatit, a to spolu s úrokem z prodlení za každý den prodlení. Daňová povinnost se totiž řídí zákonem, nikoli tím, co je uvedeno na dokladu.
I když tedy dodavatel vystavil doklad s nižší sazbou, dluží státu daň ve správné, vyšší výši. Vyplatí se proto sazby průběžně kontrolovat a nespoléhat na nastavení fakturačního softwaru z minulých let.
Jak opravit nesprávnou sazbu a základ daně?
Opravu provádí dodavatel opravným daňovým dokladem, který se jednoznačně vztahuje k původnímu dokladu. Chybně uplatněná sazba je opravou výše daně podle § 43 zákona o DPH (oprava výše daně v jiných případech) — na rozdíl od opravy základu daně z obchodních důvodů, jako jsou slevy či vrácení zboží, kterou upravuje § 42, jde o nápravu chyby v původním dokladu. Opravu plátce zpravidla promítne v dodatečném daňovém přiznání za období, v němž byla daň nesprávně uplatněna.
Šlo-li o vyšší sazbu, dodavatel sníží odvedenou daň a odběratel odpovídajícím způsobem upraví svůj odpočet. Šlo-li o nižší sazbu, dodavatel musí daň doplatit. Opravný daňový doklad musí obsahovat původní i správné údaje a zřetelný rozdíl.
Jak se chyba promítne do přiznání a kontrolního hlášení?
Oprava se musí dostat do daňového přiznání k DPH i do kontrolního hlášení za příslušné období. Pokud chyba snížila odvedenou daň, je zpravidla nutné podat dodatečné daňové přiznání; čím dříve se oprava provede, tím nižší je úrok z prodlení.
Při větším počtu chybných dokladů se vyplatí provést souhrnnou kontrolu, aby se oprava promítla konzistentně do všech výkazů. Nesoulad mezi doklady dodavatele a odběratele bývá častým důvodem výzvy správce daně.
Jak se nesprávné sazbě vyhnout?
Nejlepší obranou je aktuální číselník sazeb a revize po každé novele. Zařazení zboží a služeb prověřte vždy k 1. lednu, kdy se sazby nejčastěji mění, a nastavte fakturační systém tak, aby sazbu vázal na konkrétní položku, ne na zvyk. Na další časté přehmaty upozorňujeme v přehledu nejčastějších účetních chyb.
U hraničních případů — potraviny, ubytování, tiskoviny — si zařazení ověřte v příloze zákona nebo ve stanovisku Finanční správy. Konzultace před vystavením dokladu je levnější než pozdější oprava, dodatečné přiznání a úroky.
Nejistota kolem správné sazby DPH vás může stát čas i peníze na sankcích. Rádi vám zařazení zboží a služeb prověříme a nastavíme fakturaci tak, aby chyby nevznikaly.
Časté dotazy
Kdo odpovídá za nesprávnou sazbu DPH na faktuře?
Za správnost daňového dokladu včetně sazby odpovídá dodavatel, který jej vystavil. Uvede-li daň chybně, podle § 108 zákona o DPH je povinen odvést daň, kterou na dokladu uvedl. Odběratel si však může odečíst jen daň ve správné zákonné výši, takže dopady pocítí obě strany.
Mohu si odečíst DPH, když dodavatel použil vyšší sazbu?
Ne v plné výši. Nárok na odpočet se vztahuje pouze na daň, která měla být správně uplatněna. Dostanete-li fakturu s 21 % místo 12 %, odečtete si jen částku odpovídající 12 %. Zbytek uplatnit nelze, dokud dodavatel nevystaví opravný daňový doklad.
Do kdy je možné nesprávnou sazbu opravit?
Chybně uplatněnou sazbu opravíte jako opravu výše daně podle § 43 zákona o DPH — opravným daňovým dokladem a zpravidla v dodatečném daňovém přiznání za období, v němž byla daň nesprávně uplatněna. Sedmiletá lhůta zavedená od roku 2025 se týká opravy základu daně z obchodních důvodů podle § 42, nikoli chybné sazby. Snížila-li chyba odvedenou daň, podejte dodatečné přiznání co nejdříve — tím nižší je úrok z prodlení.