Při prodeji digitálních produktů spotřebitelům v Evropské unii rozhoduje o dani z přidané hodnoty místo, kde má zákazník bydliště. Do celkového ročního obratu 10 000 eur účtujete českou DPH, po překročení tohoto prahu daň patří státu kupujícího a nejpohodlněji ji přiznáte a odvedete přes režim OSS.
Elektronické knihy, online kurzy, software ke stažení, členské přístupy či grafické šablony jsou z pohledu DPH takzvané elektronicky poskytované služby. Jejich společným znakem je, že se poskytují přes internet, s minimálním lidským zásahem a zákazník je spotřebuje kdekoli. Právě ta přeshraničnost dělá z DPH u digitálních produktů téma, které zaskočí nejednoho podnikatele hned po prvním prodeji do zahraničí.
Pravidla jsou pro celou Unii harmonizovaná, takže stejný princip platí od Prahy po Lisabon. Rozdíly jsou hlavně v sazbách jednotlivých zemí a v tom, zda prodáváte spotřebiteli nebo jinému podnikateli. Pojďme si to rozebrat tak, abyste věděli, kdy fakturujete s českou daní a kdy s cizí.
Co se z pohledu DPH považuje za digitální produkt?
Za elektronicky poskytovanou službu se považuje plnění, které proběhne přes internet nebo elektronickou síť, je do velké míry automatizované a bez informačních technologií by nebylo možné. Patří sem e-booky a audioknihy ke stažení, online kurzy přehrávané ze záznamu, software a jeho aktualizace, mobilní aplikace, webhosting, přístup k databázím, streamování hudby či videa nebo prodej šablon a grafiky.
Důležité je odlišit tyto produkty od služeb, kde reálně pracuje člověk. Pokud například lektor vede živou online konzultaci naplánovanou na konkrétní čas, nejde o elektronicky poskytovanou službu v pravém smyslu, protože hodnotu tvoří lidská práce, nikoli technologie. Toto rozlišení mění pravidla pro místo plnění, proto se vyplatí posoudit každý typ produktu zvlášť.
Kde vzniká DPH při prodeji spotřebiteli (B2C)?
Při prodeji digitálního produktu občanovi, tedy nepodnikateli, je místem plnění země, ve které má zákazník bydliště nebo se obvykle zdržuje. Znamená to, že daň v zásadě patří státu spotřebitele a měla by se účtovat jeho sazbou. Právě proto musíte vědět, odkud váš zákazník je.
Umístění zákazníka nestačí odhadnout. Pravidla vyžadují dva vzájemně se nevylučující důkazy, například fakturační adresu a zemi vydání platební karty nebo IP adresu a předvolbu telefonu. Tyto údaje je třeba uchovávat, protože při kontrole prokazují, proč jste použili konkrétní sazbu. Souvislosti mezi českým a slovenským přístupem k dani jsme shrnuli v článku o tom, jak se liší DPH v Česku a na Slovensku.
Jak funguje práh 10 000 eur?
Malé prodejce chrání společná úleva. Dokud souhrn vašich přeshraničních prodejů koncovým spotřebitelům do všech ostatních zemí EU nepřesáhne 10 000 eur za kalendářní rok, můžete na tyto prodeje uplatňovat českou DPH a nemusíte řešit zahraniční sazby. Práh je kumulativní za celou Unii, nepočítá se zvlášť pro každý stát.
Do limitu se navíc započítávají nejen digitální služby, ale i zásilkový prodej zboží do EU. Příklad: pokud prodáte e-booky do Rakouska za 6 000 eur a trička do Polska za 5 000 eur, dohromady jste na 11 000 eur a práh je překročen, přestože ani v jedné zemi samostatně 10 000 eur nedosáhnete. Od překročení musíte účtovat daň země zákazníka. Sledování tohoto limitu se vyplatí zahrnout do širšího daňového plánování při podnikání v SR a ČR.
Co je režim OSS a jak přes něj odvádíte daň?
One Stop Shop je zvláštní režim jednoho správního místa, který vám umožní odvést DPH za prodeje do všech zemí EU z jednoho místa. Místo toho, abyste se registrovali v každém státě, kde máte zákazníky, se jednorázově přihlásíte do OSS v Česku, jednou za čtvrtletí podáte jediné daňové přiznání a jednou platbou v eurech odvedete daň, kterou finanční správa rozešle příslušným státům.
V Česku spravuje OSS Finanční úřad pro Jihomoravský kraj. V režimu účtujete každému zákazníkovi sazbu jeho země — Němci tedy přidáte německou DPH, Francouzovi francouzskou. Alternativou zůstává klasická registrace v každé cílové zemi, což je administrativně mnohem náročnější, proto většina malých a středních prodejců volí právě OSS.
Jakou sazbu DPH má e-book a co ostatní digitální produkty?
V Česku mají tištěné i elektronické knihy a audioknihy od roku 2024 nulovou sazbu DPH. Ostatní digitální produkty, jako software, online kurzy či aplikace, podléhají základní sazbě 21 %. Při prodeji s českou daní tedy použijete tyto sazby.
Po překročení prahu se však řídíte sazbou země kupujícího a ta se může výrazně lišit. Dobrým příkladem jsou právě knihy: zatímco český e-book má sazbu 0 %, slovenský zákazník má na elektronické knihy sazbu 5 %. Proto při OSS nikdy nepředpokládejte, že se cizí sazba rovná té české — vždy si ji ověřte v cílové zemi.
Jak je to při prodeji podnikateli (B2B)?
Pokud prodáváte digitální produkt jinému podnikateli s platným identifikačním číslem pro DPH v jiné zemi EU, uplatní se přenesení daňové povinnosti. Místem plnění je sídlo odběratele, vy fakturujete bez daně a daň si ve své zemi vypořádá sám zákazník. Na faktuře uvedete poznámku o přenesení daňové povinnosti a DIČ obou stran.
Platnost zahraničního DIČ si vždy ověřte v systému VIES, jinak riskujete, že transakci neuznají a daň doplatíte vy. Rozdíl mezi prodejem podnikateli a spotřebiteli je proto klíčový už při nastavování e-shopu, aby systém automaticky rozlišil, komu má a komu nemá připočítat DPH.
Jaké chyby dělají prodejci digitálních produktů nejčastěji?
Většina problémů vzniká z přehlédnutí detailů, které se u malých částek zdají zanedbatelné, ale při kontrole narostou do pokut a doplatků. Než spustíte prodej do zahraničí, projděte si tento seznam.
- Neuchovávají si dva důkazy o zemi zákazníka, takže neumí obhájit použitou sazbu.
- Přehlédnou práh 10 000 eur, protože do něj nezapočítají i prodej zboží.
- Použijí českou sazbu i po překročení prahu, přestože měli účtovat sazbu země kupujícího.
- Při B2B neověří DIČ odběratele ve VIES.
- Zaregistrují se do OSS pozdě a za období před registrací daň doplácejí i s úroky.
Prodáváte e-booky, kurzy nebo software do zahraničí a nevíte, kdy přejít na OSS a jakou sazbu použít? Rádi vám nastavíme fakturaci i evidenci tak, aby DPH seděla v každé zemi.
Časté dotazy
Musím se registrovat do OSS hned od prvního prodeje do EU?
Ne. Dokud souhrn vašich přeshraničních prodejů spotřebitelům nepřesáhne 10 000 eur za rok, můžete uplatňovat českou DPH a OSS řešit nemusíte. Do systému můžete vstoupit i dobrovolně dříve, pokud se vám to administrativně vyplatí. Po překročení prahu je však registrace povinná a účtujete už sazby zemí zákazníků.
Jakou sazbu použiji při prodeji e-booku na Slovensko po překročení prahu?
Použijete slovenskou sazbu, která je u knih včetně elektronických 5 %. Zákazníkovi tedy připočtete 5 % a prodej vykážete přes OSS. Jde o dobrý příklad, proč se nikdy nespoléhat na českou nulovou sazbu při prodeji do jiné země a vždy si ověřit místní pravidla.
Platí práh 10 000 eur, i když prodávám jen služby, ne zboží?
Ano, práh platí i pro samotné digitální služby. Důležité je, že jde o jeden společný limit za všechny přeshraniční prodeje spotřebitelům do EU — započítávají se do něj digitální služby i zásilkový prodej zboží dohromady. Pokud prodáváte jen služby, do limitu počítáte jejich úhrn do všech zemí Unie.