Účetnictví pro grafiky, fotografy a kreativce: od živnosti po autorské honoráře

Účtovníctvo pre grafikov, fotografov a kreatívcov: od živnosti po autorské honoráre

Grafici, fotografové i další kreativci v Česku nejčastěji podnikají na živnost volnou, část příjmů ale mohou zdaňovat jako autorské honoráře. Kolik vám na konci roku zůstane, rozhoduje hlavně volba mezi paušálními a skutečnými výdaji, hlídání obratu kvůli DPH a poctivá evidence techniky.

Živnost volná, nebo autorské honoráře?

Fotografické služby patří mezi živnosti volné, stejně jako běžné grafické a DTP práce, takže na ně nepotřebujete prokazovat odbornou způsobilost. Většina fotografů a grafiků proto podniká na živnostenské oprávnění a honoráře fakturuje jako příjem ze samostatné činnosti.

Zákon o daních z příjmů ale zná i druhou cestu. Příjmy z užití nebo poskytnutí práv podle autorského zákona spadají pod § 7 odst. 2 písm. a) a pro skutečně autorská díla – třeba licencování fotografií nebo autorskou grafiku – nevyžadují živnost. V praxi většina kreativců kombinuje obojí: na zakázkové focení a běžné grafické práce má živnost volnou, autorský režim využívá u licenčních příjmů. Co si lze dát do nákladů bez ohledu na formu, shrnujeme v přehledu nákladů firmy.

Kdy stačí evidence a kdy účetnictví?

Jako OSVČ nemusíte vést podvojné účetnictví. Nejčastěji se využívají výdajové paušály: 60 % z příjmů u živnosti volné se stropem 1 200 000 Kč, nebo 40 % u autorské a jiné samostatné činnosti podle § 7 se stropem 800 000 Kč. Paušál se vyplatí, pokud jsou vaše skutečné náklady nižší než příslušné procento.

Druhou možností je daňová evidence se skutečnými výdaji, kde uplatníte každý doklad – techniku, software, nájem ateliéru i cestovné. Při velké investici do vybavení bývá evidence výhodnější. OSVČ s příjmy do dvou milionů korun, která není plátcem DPH, může zvážit i režim paušální daně, kde se daň i pojistné platí jednou měsíční částkou podle zvoleného pásma. Rozdíl mezi přístupy přibližuje článek o jednoduchém a podvojném účetnictví.

Jak se daní autorské honoráře?

Zvláštní režim srážkové daně se týká jen úzké skupiny příjmů. Podle § 7 odst. 6 se 15% srážkovou daní zdaňují autorské honoráře za příspěvky do novin, časopisů, rozhlasu a televize, pokud úhrn od jednoho plátce nepřesáhne 10 000 Kč za kalendářní měsíc. Tím je daň vypořádána a příjem už neuvádíte v přiznání.

Běžný prodej nebo licence fotografie klientovi či na stock platformu pod tento režim nespadá – takový příjem zdaníte standardně v daňovém přiznání podle § 7. Je proto chybou domnívat se, že se každý autorský honorář daní jen srážkou; u většiny kreativní práce platí obvyklý režim samostatné činnosti.

Kdy se fotograf stává plátcem nebo identifikovanou osobou DPH?

Povinná registrace k DPH vzniká při překročení obratu 2 000 000 Kč za dvanáct po sobě jdoucích měsíců. Pro většinu fotografů a grafiků je to otázka vyššího obratu, přesto je dobré si obrat hlídat.

Mnohem dřív vás zaskočí identifikovaná osoba. Jakmile přijmete službu od firmy z jiného státu – typicky nákup z Adobe Stock nebo Shutterstock, reklama na Facebooku či zahraniční software –, nebo službu do jiného členského státu EU poskytnete, musíte se registrovat jako identifikovaná osoba a odvést DPH z přeshraniční transakce. Z tuzemských plnění přitom DPH neodvádíte a nestáváte se plátcem na domácím trhu.

Jaké pojistné platí OSVČ na volné noze?

Při hlavní činnosti platíte zálohy na sociální a zdravotní pojištění. V roce 2026 činí minimální měsíční záloha na zdravotní pojištění 3 306 Kč a na sociální pojištění zhruba 5 005 Kč; částky se odvíjejí od průměrné mzdy a jejich aktuální výši je dobré sledovat.

Začínající OSVČ mají v prvních dvou letech nižší minimální základ u sociálního pojištění, takže počáteční zálohy jsou citelně nižší. U kreativní práce s kolísavými příjmy se vyplatí odkládat si na pojistné a daň průběžně, aby vás roční vyúčtování nezaskočilo.

Co si dát do nákladů a jakých chyb se vyvarovat?

Do daňových výdajů patří technika, softwarové licence, cloud, nájem ateliéru, cestovné i odborné vzdělávání. Klíčová je hranice hmotného majetku 80 000 Kč: majetek do této částky dáte jednorázově do výdajů, dražší techniku s použitelností nad rok odepisujete. Fotoaparát, počítač i notebook patří do první odpisové skupiny a odepisují se tři roky.

Nejčastější chybou je míchání soukromé a firemní techniky bez evidence, zapomenutá registrace identifikované osoby při první platbě do fotobanky a podceňování toho, že i barter – služba výměnou za produkt – je zdanitelným příjmem. Poctivá evidence dokladů a smluv je přitom to, co vám při kontrole ušetří nejvíc starostí.


Nejste si jistí, zda se vám více vyplatí paušál, nebo skutečné výdaje, a jak správně zdanit autorské honoráře? Projdeme to s vámi na konkrétních číslech vaší tvorby.

CHCI KONZULTACI

Časté dotazy

Musím mít živnost, když jen občas prodávám fotky na stock?

Pokud jde o soustavnou činnost za účelem zisku, živnost potřebujete. Čistě autorské licenční příjmy můžete zdaňovat podle § 7 bez živnosti, příjem ze zahraniční platformy vám ale může založit povinnost registrace identifikované osoby k DPH. Při pravidelném focení na zakázku se živnosti volné nevyhnete.

Vyplatí se mi víc paušál, nebo skutečné výdaje?

Paušál 60 % se stropem 1,2 milionu korun se vyplatí, když jsou vaše reálné náklady nižší než toto procento. V roce velké investice do techniky bývá výhodnější daňová evidence. Rozhodnutí je dobré přepočítat každý rok podle plánovaných výdajů.

Daní se každý autorský honorář srážkovou daní?

Ne. Srážková daň 15 % se týká jen příspěvků do novin, časopisů, rozhlasu a televize do 10 000 Kč měsíčně od jednoho plátce. Běžný prodej nebo licence fotografie se daní standardně v přiznání podle § 7. U většiny kreativní práce proto platí obvyklý režim samostatné činnosti.

Wellbens
Chcem konzultáciu
Chcem konzultáciu