Společenská smlouva je zakladatelský dokument s.r.o. a její text rozhoduje o tom, jak bude firma reálně fungovat – kdo může prodat podíl, kdo koho přehlasuje a co se stane při sporu společníků. Zákon o obchodních korporacích (ZOK) předepisuje jen povinné minimum v § 146; vše ostatní, co si při založení neupravíte, doplní zákon tak, jak vyhovuje většině případů, ne nutně vám. Zakládá-li firmu jediný společník, má společenská smlouva podobu zakladatelské listiny se stejným obsahem.
Co musí společenská smlouva povinně obsahovat?
Povinné náležitosti určuje § 146 ZOK. Bez nich obchodní rejstřík firmu nezapíše. Patří sem zejména:
- firma (název) společnosti a předmět podnikání nebo činnosti,
- určení společníků uvedením jména a bydliště nebo sídla,
- určení druhů podílů každého společníka a práv a povinností s nimi spojených,
- výše vkladu připadajícího na podíl a výše základního kapitálu,
- počet jednatelů a způsob jejich jednání za společnost,
- při založení i vkladová povinnost zakladatelů a lhůta pro její splnění, údaj o tom, koho zakladatelé určují jednatelem, a určení správce vkladu.
U nepeněžitého vkladu musí smlouva obsahovat jeho popis, ocenění a částku započítanou na emisní kurz. Na rozdíl od Slovenska vyžaduje české právo, aby společenská smlouva měla formu veřejné listiny, tedy notářského zápisu.
Základní kapitál a vklady: kolik musíte vložit?
Zde je český režim podstatně volnější než slovenský. Zákon umožňuje založit s.r.o. se základním kapitálem již od 1 Kč a minimální vklad společníka je také 1 Kč, neurčí-li společenská smlouva vyšší částku. Před zápisem do obchodního rejstříku je třeba splatit alespoň 30 % každého peněžitého vkladu, zbytek nejpozději do pěti let od vzniku společnosti.
Velmi nízký základní kapitál sice urychlí a zlevní start, v praxi ale snižuje důvěryhodnost firmy u bank i obchodních partnerů. Kolik a jak kapitál splatit a doložit, rozebíráme v článku o splacení základního kapitálu s.r.o. Výše vkladu zároveň určuje velikost podílu a hlasovací sílu – pokud si ve smlouvě neurčíte jinak.
Převod podílu: na koho a za jakých podmínek?
Toto je úprava, na které nejčastěji záleží. Podle ZOK může společník převést podíl na jiného společníka volně, ledaže společenská smlouva vyžaduje souhlas některého orgánu. Převod na osobu, která není společníkem, je možný jen se souhlasem valné hromady, neurčí-li společenská smlouva jinak.
Pokud převod neupravíte vědomě, můžete uváznout: buď se nedostanete k novému investorovi, nebo naopak hrozí vstup nežádoucího cizího společníka. Doporučujeme nastavit režim převodu cíleně – komu a za jakých podmínek lze podíl převést a kdo to musí schválit.
Společenská smlouva je právní dokument, který předurčí fungování firmy na roky dopředu – s její přípravou a nastavením převodu podílů či řešení sporů vám pomůže advokátní kancelář STEINIGER | law firm.
Předkupní právo a ochrana společníků
Ve společenské smlouvě si můžete sjednat předkupní právo: chce-li některý společník prodat podíl, musí jej nejdříve nabídnout ostatním za stejných podmínek. Brání to nekontrolovanému vstupu cizích osob a udržuje vlastnictví v původním okruhu. Doložku lze rozšířit i na situace úmrtí nebo odchodu společníka s povinným odkupem podílu podle předem určeného způsobu ocenění.
Příklad: tři společníci se stejnými podíly si do smlouvy dají předkupní právo. Když jeden z nich chce odejít, zbylí dva mají přednost před kterýmkoli zájemcem zvenčí – firma tak zůstane v rukou lidí, kteří ji budovali.
Jak předejít patové situaci mezi společníky?
Nejčastější spor nastává při rozdělení 50 : 50, kdy se dva společníci na ničem neshodnou a firma se ochromí. Zákon takovou patovou situaci sám neřeší – pokud ji neošetříte ve smlouvě, jediným východiskem bývá soud nebo zrušení společnosti. Ve společenské smlouvě proto lze sjednat řešení předem: liché rozdělení hlasů, rozhodující hlas jednoho společníka v konkrétních otázkách, mediační či rozhodčí doložku nebo mechanismus vzájemného odkupu podílu.
Co ještě se vyplatí upravit nad rámec zákona?
Dobře napsaná společenská smlouva jde nad povinné minimum. Vyplatí se v ní upravit potřebné většiny na valné hromadě (například vyšší většinu u strategických rozhodnutí), způsob jmenování a odvolání jednatelů, zákaz konkurence společníků, osud podílu při dědění a podmínky vystoupení či vyloučení společníka. Jak valná hromada prakticky probíhá a co musí obsahovat zápis, jsme přiblížili v článku o valné hromadě s.r.o.
Tyto body působí při klidném startu firmy jako formalita, jenže právě ony rozhodnou ve chvíli, kdy se společníci přestanou shodovat. Investice do promyšlené smlouvy na začátku bývá mnohonásobně levnější než pozdější spor.
Zakládáte s.r.o. nebo měníte společníky a chcete mít společenskou smlouvu nastavenou tak, aby vás v budoucnu chránila? Rádi vám ji připravíme na míru.
Časté dotazy
Mohu společenskou smlouvu později změnit?
Ano. Společenskou smlouvu lze měnit rozhodnutím valné hromady, zpravidla dvoutřetinovou většinou hlasů, nevyžaduje-li smlouva více. O změně se pořizuje notářský zápis a většinu změn (například sídlo, předmět podnikání, společníky či základní kapitál) je třeba zapsat do obchodního rejstříku. Některé změny jsou tedy účinné až zápisem, proto se vyplatí důležité body nastavit správně hned při založení.
Jaký je rozdíl mezi společenskou smlouvou a zakladatelskou listinou?
Obsah je prakticky stejný, liší se jen počet zakladatelů. Zakládají-li firmu dva nebo více společníků, uzavírají společenskou smlouvu. Zakládá-li ji jediná osoba, pořídí zakladatelskou listinu se stejnými povinnými náležitostmi podle § 146 ZOK. Jednočlenné s.r.o. a jejím specifikům jsme se věnovali samostatně.
Musí společenskou smlouvu podepsat notář?
Ano, v České republice musí mít společenská smlouva formu veřejné listiny, tedy notářského zápisu. To je rozdíl oproti Slovensku, kde stačí úředně ověřené podpisy a notářský zápis se nevyžaduje. Při přeshraničním podnikání je dobré tento rozdíl znát, protože ovlivňuje náklady i rychlost založení firmy.