Dodatečné daňové přiznání podáváte, když už po uplynutí lhůty pro řádné přiznání zjistíte, že vaše daň měla být jiná. Pokud měla být vyšší, jde o zákonnou povinnost a přiznání musíte podat do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém jste chybu zjistili. Je-li daň nižší, podání je vaším právem, nikoli povinností.
Kdy vzniká povinnost podat dodatečné přiznání?
Povinnost nastává, jakmile zjistíte, že daň má být vyšší než poslední známá daň. Podle § 141 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, musíte dodatečné přiznání podat do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém jste to zjistili. Ve stejné lhůtě jste povinni rozdíl na dani také uhradit.
Příklad: zjistíte-li v září, že jste loni nezdanili část příjmů, dodatečné přiznání i doplatek musí být na finančním úřadě nejpozději 31. října. Tato takzvaná subjektivní lhůta běží ode dne zjištění, který v přiznání uvádíte. Odkládání se nevyplácí, protože s časem roste úrok z prodlení. O tom, jak se podobným chybám vyhnout, píšeme v přehledu nejčastějších účetních chyb podnikatelů.
Kdy můžete přiznání podat na nižší daň?
Zjistíte-li, že daň měla být naopak nižší, jste oprávněni podat dodatečné přiznání, ale nejste povinni. Zajímavé je, že v tomto případě se měsíční lhůta neuplatní. Podle metodiky Finanční správy i judikatury Nejvyššího správního soudu vás omezuje pouze objektivní lhůta pro stanovení daně. Máte tedy více času, přeplatek vám ale úřad sám od sebe nevrátí.
Přiznání na nižší daň nelze podat tam, kde už o téže dani a týchž skutečnostech rozhodl správce daně, například po ukončené kontrole. V takovém případě je namístě jiný procesní postup.
Jaký je rozdíl mezi opravným a dodatečným přiznáním?
Opravné přiznání (§ 138 daňového řádu) podáváte ještě před uplynutím lhůty pro řádné přiznání. Nahrazuje původní přiznání, takže správce daně pracuje s posledním podaným a k předchozímu nepřihlíží. Je zcela bez sankcí, protože lhůta ještě běží, a lze ho podat i opakovaně.
Dodatečné přiznání přichází na řadu až po uplynutí lhůty, kdy je daň už stanovena a vy zjistíte, že měla být jiná. Zjednodušeně: opravné je před termínem, dodatečné po termínu.
Do kdy nejpozději lze dodatečné přiznání podat?
Horní hranicí je lhůta pro stanovení daně podle § 148 daňového řádu. Základní lhůta jsou tři roky ode dne, kdy uplynula lhůta pro podání řádného přiznání. Tato lhůta se ale za určitých okolností prodlužuje, staví i přerušuje. Podání dodatečného přiznání v posledních dvanácti měsících ji prodlouží o rok a zahájení kontroly ji přeruší, takže začne běžet znovu.
Absolutní strop je deset let. Po jeho uplynutí už daň stanovit nelze, s výjimkou případů spojených s pravomocně odsouzeným daňovým trestným činem. I v Česku tedy platí, že „přečkat“ chybu se zpravidla nedá.
Jaké sankce hrozí: penále a úrok z prodlení?
Tady je český systém k poctivým podnikatelům vstřícný. Penále podle § 251 činí 20 % z doměřené daně, ale uplatní se pouze při doměření z moci úřední, typicky po daňové kontrole. Pokud dodatečné přiznání podáte sami a dobrovolně, žádné penále neplatíte. Výjimkou je situace, kdy je dodatečné přiznání nepřípustné, například podané už v průběhu kontroly.
Zaplatit ale musíte úrok z prodlení podle § 252 za pozdní úhradu daně. Jeho sazba se odvíjí od repo sazby ČNB navýšené o 8 procentních bodů. Ve druhém pololetí roku 2026 činí repo sazba 3,75 %, úrok z prodlení tedy dosahuje 11,75 % ročně (v prvním pololetí to bylo 11,50 %). Příklad: u rozdílu daně 50 000 Kč uhrazeného rok po splatnosti zaplatíte na úroku z prodlení zhruba 5 900 Kč, a pokud jste přiznání podali sami, žádné penále k tomu nepřibude.
Jak dodatečné přiznání správně podat?
Použijete stejný formulář jako u řádného přiznání, v jeho záhlaví ho označíte jako „dodatečné“ a uvedete den, kdy jste důvody pro jeho podání zjistili, i rozdíl oproti poslední známé dani. Podnikatelé se zpřístupněnou datovou schránkou podávají elektronicky, přes portál MOJE daně nebo datovou schránkou.
Nejrozumnější je řešit nesrovnalost hned, jakmile na ni narazíte, a probrat ji s účetním. Dobrovolné a včasné podání znamená nulové penále a nižší úrok, tedy nejlevnější možné řešení chyby. Proč se vyplatí myslet na daně průběžně, rozebíráme v článku o daňovém plánování pro firmy.
Zjistili jste chybu v podaném daňovém přiznání a nevíte, zda podat dodatečné přiznání a jaké sankce čekat? Rádi vám přiznání projdeme a připravíme tak, abyste zaplatili jen to nezbytné.
Časté dotazy
Do kdy musím podat dodatečné daňové přiznání?
Pokud zjistíte, že daň měla být vyšší, jste povinni podat dodatečné přiznání do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém jste to zjistili, a ve stejné lhůtě rozdíl uhradit. U přiznání na nižší daň se tato měsíční lhůta neuplatní a omezuje vás jen lhůta pro stanovení daně, obvykle tři roky.
Musím platit penále, když přiznání podám sám?
Ne. Penále ve výši 20 % z doměřené daně se uplatní pouze při doměření z moci úřední, typicky po daňové kontrole. Podáte-li dodatečné přiznání dobrovolně, penále neplatíte. Uhradit musíte pouze úrok z prodlení, který ve druhém pololetí roku 2026 činí 11,75 % ročně.
Jaký je rozdíl mezi opravným a dodatečným přiznáním?
Opravné přiznání podáváte ještě před uplynutím lhůty pro řádné přiznání a je zcela bez sankcí. Dodatečné přiznání podáváte až po uplynutí této lhůty, když zjistíte, že daň měla být jiná. Jen s dodatečným přiznáním se může pojit úrok z prodlení, případně penále.