Vývojářská s.r.o. si do daňových nákladů může dát prakticky každý výdaj, který prokazatelně souvisí s tvorbou softwaru a směřuje ke zdanitelným příjmům — od počítačů, monitorů a licencí přes cloudové služby a mzdy programátorů až po vzdělávání a část nákladů na home office. Podmínka je vždy stejná: náklad musí být skutečný, doložený dokladem a věcně spojený s podnikáním firmy.
Co znamená daňově uznatelný náklad v IT firmě?
Podle § 24 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, je daňově uznatelným nákladem výdaj vynaložený na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, který je zaúčtovaný a doložený. U softwarové společnosti to znamená, že náklad musí mít jasnou vazbu na vývoj, prodej nebo provoz jejích produktů a služeb.
V praxi rozhodují tři věci: doklad, věcná souvislost s podnikáním a správné časové zařazení. Náklad, který tyto podmínky nesplňuje, je nedaňový a základ daně nesnižuje — a zisk firmy se daní sazbou daně z příjmů právnických osob ve výši 21 %. U položek využívaných i soukromě (mobil, auto jednatele) lze uplatnit jen poměrnou část.
Kompletní pohled na to, co všechno si můžete dát do nákladů firmy, jsme sepsali samostatně; pro IT firmu platí stejná logika, jen se promítá do jiných typů výdajů.
Jak se posuzuje hardware — notebooky, monitory, servery?
Počítače, notebooky, monitory, telefony i síťové prvky patří mezi nejběžnější náklady vývojářské firmy. Rozhoduje pořizovací cena. Pokud jednotlivá věc nepřesáhne 80 000 Kč, firma si ji může dát do daňových výdajů jednorázově v roce pořízení.
Dražší vybavení nad 80 000 Kč — výkonné pracovní stanice, servery, testovací zařízení — je hmotným majetkem, který se odpisuje. Výpočetní technika spadá do první odpisové skupiny s dobou odpisování tři roky. Náklad se tak do základu daně promítne postupně.
Je software náklad, nebo majetek?
U softwaru došlo v Česku k důležité změně. Od roku 2021 byla kategorie nehmotného majetku pro daňové účely zrušena — výdaje na pořízení dlouhodobého nehmotného majetku se nově uplatňují tak, jak jsou zachyceny v účetnictví. Účetní odpisy softwaru jsou tedy zároveň daňovým nákladem.
Nakoupené licence a předplatné (vývojové nástroje, IDE, designové programy či API služby) jsou běžným provozním nákladem období a základ daně snižují průběžně. U vlastního vývoje softwaru určeného k prodeji je vhodné nastavit účetní zachycení s účetním, protože právě účetní řešení určuje daňový dopad.
Co s cloudem, hostingem a provozními službami?
Cloudová infrastruktura (AWS, Azure, Google Cloud), hosting, domény, monitoring, CI/CD nástroje či SaaS předplatné jsou pro IT firmu naprosto běžné daňové náklady. Účtují se jako služby v období, kterého se týkají.
Pozor na předplatné hrazené dopředu na delší období — náklad se časově rozlišuje. U služeb od zahraničních poskytovatelů navíc vznikají povinnosti u DPH v režimu přenesení daňové povinnosti, což si žádá samostatnou pozornost.
Jak jsou na tom mzdy, odměny a dodavatelé?
Největší nákladovou položkou vývojářské firmy bývají lidé. Mzdy programátorů, testerů a projektových manažerů včetně odvodů zaměstnavatele jsou daňovým nákladem v plné výši. Stejně tak faktury od OSVČ a externích dodavatelů, pokud práce reálně souvisí s podnikáním a je doložená.
Do nákladů patří i odborné vzdělávání týmu — školení, certifikace, konference a odborná literatura. Uznatelné jsou také benefity a stravování v rozsahu, který zákon připouští; u některých plnění se ale posuzuje daňový režim na straně zaměstnance.
Kdy může IT firma využít odpočet na výzkum a vývoj?
Odpočet na podporu výzkumu a vývoje podle § 34 zákona o daních z příjmů se od 1. 1. 2026 (novela č. 360/2025 Sb.) zvýšil: nově lze odečíst navíc 150 % způsobilých výdajů do výše 50 mil. Kč a 100 % z části nad tento limit. Tytéž náklady se tak uplatní jednou jako běžný náklad a podruhé jako odčitatelná položka — u výdajů do limitu je celkový efekt až 250 %. Novela zároveň prodloužila lhůtu pro uplatnění nevyužitého odpočtu ze tří na pět let.
Podmínkou je činnost s prvkem novosti a technické nejistoty, nikoli rutinní vývoj. Firma musí mít předem zpracovaný projekt výzkumu a vývoje a vést oddělenou evidenci. Jak odpočet funguje a co se od roku 2026 mění, jsme rozebrali v článku o odpočtu na výzkum a vývoj.
Které náklady firmy nejčastěji uplatní špatně?
Chyby jsou na obou stranách. Některé firmy si neuplatní legitimní výdaje, jiné naopak zařadí do nákladů položky s převážně osobním charakterem bez poměrného krácení. Rizikové jsou i náklady na reprezentaci (pohoštění klientů), které jsou typicky nedaňové.
Vyplatí se vědět, co jsou nedaňové náklady a proč je důležité je od začátku odlišit. Poctivá evidence a průběžná konzultace s účetním jsou levnější než doměření daně při kontrole.
Nejste si jistí, které náklady vaší vývojářské firmy jsou opravdu daňové a zda máte nárok na odpočet na výzkum a vývoj? Projdeme to s vámi konkrétně.
Časté dotazy
Může si IT s.r.o. dát do nákladů počítač, který jednatel používá i soukromě?
Ano, ale jen v poměrné části odpovídající využití pro podnikání. Pokud notebook slouží například z 80 % pracovně a z 20 % soukromě, do daňových nákladů patří 80 % výdaje. Poměr je třeba umět rozumně doložit. Při výhradně firemním využití je uznatelná celá částka.
Je předplatné cloudu a softwarových licencí jednorázový náklad?
Měsíční i roční předplatné je běžným provozním nákladem a snižuje základ daně průběžně. Pokud firma zaplatí dopředu za delší období, náklad se časově rozlišuje. Od roku 2021 se navíc software řídí účetním zachycením — účetní odpisy jsou zároveň daňovým nákladem.
Má vývojářská firma automaticky nárok na odpočet na výzkum a vývoj?
Ne. Zvýšený odpočet — od roku 2026 ve výši 150 % způsobilých nákladů do 50 mil. Kč, nad limit 100 % — se vztahuje jen na činnost s prokazatelným prvkem novosti a technické nejistoty, nikoli na rutinní vývoj či úpravy existujícího softwaru. Podmínkou je předem zpracovaný projekt výzkumu a vývoje a oddělená evidence způsobilých nákladů. Běžná zakázková tvorba softwaru bez inovace nárok nezakládá.