Inovace a vývoj nových řešení nejsou zdaleka jen výsadou špičkových technologických firem. I malé a střední podniky běžně zlepšují své produkty, vyvíjejí vlastní softwarová řešení nebo přinášejí na trh něco, co dosud v jejich oboru neexistovalo. A právě takové aktivity mohou znamenat zajímavou daňovou výhodu — odpočet výdajů na výzkum a vývoj, neformálně označovaný jako „superodpočet“.
V praxi jde o jeden z nejvýznamnějších nástrojů nepřímé státní podpory inovací, který však mnoho firem stále nevyužívá. Důvod bývá jednoduchý: nemají jistotu, zda se jejich činnost za výzkum a vývoj vůbec považuje, nebo se obávají administrativní náročnosti. Od 1. ledna 2026 se přitom podmínky výrazně zlepšily — sazba odpočtu vzrostla ze 100 % na 150 % do limitu 50 milionů Kč ročně, lhůta pro přenos neuplatněné části se prodloužila na 5 let a zvýšila se i flexibilita uplatnění. Pro firmy, které do vývoje skutečně investují, jde o jednu z nejvýhodnějších forem nepřímé podpory v posledních letech.
Co to vlastně je
Odpočet na výzkum a vývoj je odčitatelná položka od základu daně z příjmů upravená v § 34 odst. 4 a 5 a v § 34a až § 34e zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Ve zjednodušené rovině umožňuje, aby si firma oprávněné náklady na výzkum a vývoj uplatnila dvakrát — poprvé jako běžný daňově uznatelný výdaj a podruhé jako odčitatelnou položku od základu daně.
Aktuální sazba je od roku 2026 ve výši 150 % způsobilých nákladů, a to do limitu 50 milionů Kč ročně. Nad tento limit se uplatňuje sazba 100 %. Při sazbě daně z příjmů právnických osob 21 % to znamená, že z každé koruny vynaložené na výzkum a vývoj v rámci limitu může firma reálně ušetřit na dani 31,5 haléře — oproti dřívějším 21 haléřům.
Kdo si odpočet může uplatnit
Tady přichází první dobrá zpráva pro menší firmy: nárok na odpočet nemají jen velké korporace nebo technologické společnosti. Uplatnit si ho mohou všechny právnické osoby (s. r. o., a. s. a podobně) i fyzické osoby s příjmy z podnikání, bez ohledu na to, zda vedou podvojné účetnictví nebo daňovou evidenci.
Není dokonce ani potřeba, aby firma měla výzkum a vývoj zapsaný jako předmět podnikání v obchodním rejstříku. Rozhoduje to, co reálně dělá.
Zákon však stanovuje i omezení. Odpočet nelze uplatnit na náklady, na které byla — byť jen částečně — poskytnuta podpora z veřejných zdrojů. Typicky jde o dotace z OP TAK, granty TA ČR, prostředky z fondů EU nebo programy MŠMT. Stejně tak nelze do odpočtu zahrnout služby pořízené od třetích osob — výjimkou jsou pouze výsledky výzkumu obstarané od veřejných vysokých škol nebo veřejných výzkumných institucí.
Jaké podmínky musí firma splnit
V praxi se vše opírá o tři základní pilíře:
Oznámení o záměru a projektová dokumentace. Před uplatněním odpočtu musí firma podle § 34ba ZDP podat správci daně Oznámení o záměru odečíst od základu daně odpočet na podporu výzkumu a vývoje — samostatně za každý projekt. Do odpočtu lze přitom zahrnout pouze náklady vynaložené ode dne podání tohoto Oznámení. K němu se vztahuje projektová dokumentace, která musí obsahovat identifikační údaje firmy, název projektu, vymezení činnosti VaV, dobu řešení, cíle, předpokládané výdaje, jména osob zajišťujících projekt, způsob kontroly a hodnocení a podpis schvalující osoby. Důležité je, že schválena musí být nejpozději ve lhůtě pro podání řádného daňového přiznání.
Oddělená evidence nákladů. Výdaje na výzkum a vývoj se musí evidovat analyticky, odděleně od ostatních nákladů, podle jednotlivých projektů. Pokud to účetní software přímo neumožňuje, je potřeba mít interní směrnici, která přesně upravuje způsob přiřazování nákladů.
Splnění definice výzkumu a vývoje. Nestačí práci nazvat „výzkumem“. Finanční správa ČR při kontrolách vychází z Pokynu Ministerstva financí MF-17, který navazuje na zákon č. 130/2002 Sb. a v praxi i na OECD Frascati Manuál. Klíčové jsou dvě podmínky, které musí být současně splněny: ocenitelný prvek novosti a výzkumná či technická nejistota. K nim přistupují tři doplňující kritéria — stanovené cíle, systematičnost a reprodukovatelnost výsledků.
Dobrá zpráva je, že kritérium novosti se neposuzuje celosvětově, ale ve vztahu ke stavu poznání v daném oboru. Pokud tedy firma vyvine řešení, které se v jejím oboru zatím nepoužívá, kritérium novosti může být splněno i tehdy, existuje-li podobné řešení například v zahraničí.
Jaké náklady se do odpočtu počítají
Do způsobilých nákladů spadají typicky osobní náklady zaměstnanců pracujících na projektu (mzdy, platy, odměny z dohod a povinné odvody — v poměrné části odpovídající projektu), spotřebovaný materiál a zásoby, drobný hmotný a nehmotný majetek, daňové odpisy strojů a budov využívaných při výzkumu a vývoji, energie a další provozní náklady, které lze přímo přiřadit k projektu, a cestovní náhrady zaměstnanců. Pokud si chcete udělat širší obrázek o tom, co všechno si můžete dát do nákladů firmy, najdete v našem samostatném přehledu kompletní seznam.
Naopak nepočítají se náklady na služby pořízené od třetích osob (s výjimkou výsledků výzkumu od veřejných vysokých škol a veřejných výzkumných institucí), licenční poplatky a nehmotné výsledky obstarané od jiných osob a samozřejmě jakékoli náklady financované z veřejných zdrojů.
Praktický pohled
Představme si firmu, která v roce 2026 realizuje vlastní projekt vývoje a vynaloží na něj 4 000 000 Kč způsobilých nákladů (od data podání Oznámení). Limit 50 milionů Kč nevyčerpá.
Odpočet v novém režimu se vypočítá jednoduše — 150 % ze 4 000 000 Kč, tedy 6 000 000 Kč. O tuto částku si firma sníží základ daně. Při sazbě daně z příjmů právnických osob 21 % to znamená reálnou daňovou úsporu 1 260 000 Kč.
Pro porovnání — v režimu do konce roku 2025 by úspora při stejných nákladech činila pouze 840 000 Kč. Nový režim tak přináší firmě navíc 420 000 Kč ročně.
Pokud firma v daném roce nemá dostatečný základ daně na uplatnění celého odpočtu, neuplatněnou část lze přenést do následujících pěti zdaňovacích období. Po této lhůtě nárok zaniká. Proto má smysl zařadit odpočet do širšího daňového plánování firmy a procesy nastavit dříve, než se rok začne uzavírat.
Na co si dát pozor
Odpočet je v České republice dlouhodobě jednou z nejčastěji kontrolovaných daňových oblastí. Mezi nejčastější chyby patří formální nedostatky v projektové dokumentaci, chybějící nebo nepřesná oddělená evidence nákladů, uplatnění odpočtu na náklady financované z veřejných zdrojů, nedostatečně prokázaný prvek novosti a uplatnění nákladů vynaložených ještě před podáním Oznámení o záměru.
Stejně problematické bývá pozdní schválení projektové dokumentace — tedy po lhůtě pro podání daňového přiznání. Jde o formální vadu, která může vést ke ztrátě celého nároku. Pokud zvažujete kombinaci uplatnění v ČR a na Slovensku, doporučujeme porovnat daňové prostředí pro s.r.o. v obou zemích.
Závěr
Odpočet na výzkum a vývoj je nástroj, který od roku 2026 dokáže výrazně snížit daňovou povinnost firmy. Jeho úspěšné uplatnění však stojí na důsledné přípravě — včas podaném Oznámení o záměru, kvalitní projektové dokumentaci, oddělené evidenci nákladů a schopnosti prokázat, že daná činnost skutečně splňuje definici výzkumu a vývoje.
Pro menší a střední firmy, které investují do vývoje vlastních řešení, jde v novém režimu se 150% sazbou o jeden z nejefektivnějších způsobů, jak vrátit část těchto investic zpět do firmy. Klíčové je nezačínat s evidencí až zpětně, ale nastavit procesy už při spuštění projektu.
Zvažujete uplatnění odpočtu na výzkum a vývoj ve vaší firmě nebo si nejste jisti, zda vaše projekty splňují podmínky nového režimu 150 %? Rádi vám pomůžeme situaci posoudit a procesy nastavit tak, abyste o nárok nepřišli.