Když český plátce DPH prodává zboží do jiného členského státu EU, o zdanění nerozhoduje země, ale to, komu zboží prodává. Je-li odběratelem firma s platným DIČ pro účely DPH, jde o dodání do jiného členského státu osvobozené od české DPH a daň přizná odběratel u sebe. Prodáváte-li spotřebiteli, účtujete českou DPH do doby, než váš prodej zboží na dálku do celé EU překročí společný limit 10 000 eur za rok — pak odvádíte DPH země zákazníka přes režim OSS.
Proč při prodeji do zahraničí záleží, kdo je odběratel?
Rozdělení na prodej podnikateli (B2B) a spotřebiteli (B2C) je u přeshraničního prodeje zboží zásadní, protože každý případ má jiný daňový režim i jiné povinnosti. Zatímco u prodeje zahraniční firmě daň nakonec odvede odběratel ve své zemi, u prodeje spotřebiteli zůstává povinnost na vás — mění se jen to, která DPH se uplatní.
Druhým rozhodujícím faktorem je pohyb zboží. Osvobození i přesun místa plnění se váží na to, že zboží skutečně opustí Českou republiku a skončí v jiném členském státě. Základní pravidla, kde a jak se přeshraniční obchod daní, jsme rozebrali v textu o tom, jak se liší DPH v Česku a na Slovensku. Zde se soustředíme na praktický prodej z pohledu české firmy, která zboží do EU fyzicky odesílá.
Jak funguje dodání zboží firmě s platným DIČ?
Prodej zboží odběrateli, který je v jiném členském státě registrován k DPH, je podle § 64 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH, dodáním do jiného členského státu osvobozeným od daně s nárokem na odpočet. V praxi fakturujete bez DPH a daň z pořízení zboží přizná (samovyměří) odběratel ve svém přiznání. Vy z transakce žádnou daň neodvádíte a nárok na odpočet z přijatých plnění vám zůstává.
Osvobození ale není automatické. Musí být současně splněny tři podmínky: odběratel má platné DIČ v jiném členském státě, zboží se prokazatelně přepraví z ČR do jiného státu a dodání uvedete v souhrnném hlášení. Číslo odběratele si vždy ověřte v systému VIES — neplatné či zrušené DIČ je nejčastější důvod, proč správce daně osvobození neuzná a doměří 21 % českou DPH i se sankcí.
Co platí při prodeji spotřebiteli?
U prodeje fyzické osobě nepodnikateli — typicky přes e-shop — jde o prodej zboží na dálku. Dokud součet vašich prodejů na dálku do všech zemí EU za kalendářní rok nepřekročí 10 000 eur, účtujete českou DPH v sazbě 21 % a daň odvádíte doma. Tento limit se počítá společně za celou EU, ne zvlášť pro každý stát.
Po překročení limitu se místo plnění přesouvá do země zákazníka a z prodeje musíte odvést DPH platnou v zemi spotřebitele (například na Slovensku 23 %). Abyste se nemuseli registrovat v každém státě zvlášť, využijete jedno správní místo (OSS), přes které odvedete daň za všechny země jedním přiznáním. Praktické nastavení daní při podnikání ve dvou zemích jsme popsali v článku o daňovém plánování v SR a ČR.
Jak správně vystavit fakturu do jiného státu EU?
Faktura při dodání do jiného členského státu musí obsahovat vaše DIČ i DIČ odběratele a místo sazby a částky daně poznámku o osvobození — například „dodání osvobozeno od daně, daň odvede odběratel“ s odkazem na § 64 zákona o DPH. Bez obou platných čísel a bez této poznámky faktura formálně neobstojí.
Příklad: český velkoobchod prodá součástky slovenské s.r.o. s platným IČ DPH za 8 000 eur — vystaví fakturu bez DPH s oběma čísly a poznámkou o osvobození, zboží odešle do Bratislavy a dodání uvede v souhrnném hlášení. DPH z pořízení si vypořádá odběratel na Slovensku. Fakturu zároveň promítnete i do kontrolního hlášení, které se s údaji protistrany křížově porovnává.
Jaké doklady prokazují přepravu zboží?
Důkazní břemeno, že zboží ČR skutečně opustilo, leží na prodávajícím. Pokud přepravu neprokážete, správce daně osvobození zamítne, i když byl odběratel řádný plátce. Proto si k faktuře vždy odložte doklady o přepravě a převzetí zboží v cílové zemi.
- přepravní doklad (CMR u kamionové dopravy, přepravní list kurýra) nebo doklad od dopravce;
- dodací list potvrzený odběratelem nebo písemné potvrzení o převzetí zboží v jiném členském státě;
- doklad o úhradě přepravy a objednávku či smlouvu, z níž plyne místo dodání.
U přepravy, kterou si zajišťuje sám odběratel, si dejte obzvlášť záležet na písemném prohlášení, že zboží převzal a přepravil do jiného státu — v těchto případech je riziko sporu nejvyšší.
Jaké jsou nejčastější chyby při prodeji zboží do EU?
Většina problémů nevzniká ze zlého úmyslu, ale z formálních zanedbání. Správce daně je odhalí i z křížových údajů, které si členské státy automaticky vyměňují.
- Neověřené DIČ — fakturace bez daně odběrateli, který platné číslo v jiném státě nemá;
- Chybějící nebo nesprávné souhrnné hlášení — bez něj se osvobození neuzná;
- Míchání sazeb — nesprávné uplatnění zahraniční DPH tam, kde patří česká, nebo naopak;
- Ignorování limitu 10 000 eur u prodeje spotřebitelům a nevstoupení do OSS včas;
- Nedoložená přeprava — dodání bez dokladu, že zboží opustilo ČR.
Zvláštní situace nastává, když zboží skladujete přímo v cílové zemi (například ve vlastním skladu nebo skladu platformy) — pak vám může vzniknout povinnost registrace k místní DPH bez ohledu na limit 10 000 eur.
Prodáváte zboží do zahraničí a nejste si jisti, zda fakturujete správně a zda vám nevzniká povinnost registrace v cílové zemi? Projdeme vaše konkrétní obchody a nastavíme DPH bezpečně.
Časté dotazy
Musím se při prodeji zboží do jiné země EU registrovat k tamní DPH?
Při prodeji firmě s platným DIČ se registrovat nemusíte — jde o osvobozené dodání do jiného členského státu a daň přizná odběratel. Při prodeji spotřebitelům po překročení limitu 10 000 eur odvedete tamní DPH přes OSS, takže samostatná registrace v cílové zemi také není nutná. Registrace vám ale vzniká, pokud tam zboží skladujete nebo provozujete sklad.
Co když odběratel nemá platné DIČ?
Bez platného DIČ v jiném členském státě nemůžete uplatnit osvobození. Na takového odběratele se hledí jako na osobu nepovinnou k dani, takže dodání zdaníte českou DPH 21 %, případně — jde-li o prodej na dálku po překročení limitu — DPH země zákazníka přes OSS. Číslo si proto vždy ověřte ve VIES ještě před vystavením faktury.
Jak často se podává souhrnné hlášení?
Souhrnné hlášení se podává elektronicky za kalendářní měsíc, do 25. dne po jeho skončení, a jen za období, ve kterých jste dodání do jiného členského státu uskutečnili. Dodání zboží se vykazuje měsíčně bez ohledu na to, zda jste jinak čtvrtletním plátcem. Bez podaného a správného hlášení se osvobození od daně neuzná.