V Česku se „přechod z jednoduchého na podvojné účetnictví“ ve skutečnosti týká přechodu z daňové evidence na účetnictví. Daňová evidence (dříve jednoduché účetnictví pro podnikatele) totiž není účetnictvím — je to zjednodušený záznam příjmů a výdajů podle § 7b zákona o daních z příjmů. Povinnost vést účetnictví vzniká zejména po zápisu do obchodního rejstříku nebo po překročení obratu 25 milionů Kč. Pravidla upravuje zákon č. 563/1991 Sb. o účetnictví.
Daňová evidence versus účetnictví — v čem je rozdíl
Hned na úvod je potřeba vyjasnit pojmy, protože právě tady vzniká nejvíc nedorozumění. Osoba samostatně výdělečně činná zpravidla vede daňovou evidenci — eviduje příjmy a výdaje na hotovostním principu a přehled o majetku a dluzích. Nejde o účetnictví v pravém slova smyslu.
Oproti tomu účetnictví (dříve označované jako podvojné) pracuje na akruálním principu: zachycuje náklady a výnosy do období, s nímž věcně souvisejí, bez ohledu na okamžik platby. Přechod z daňové evidence na účetnictví tak není jen změnou formy, ale změnou samotné podstaty. Srovnání obou přístupů jsme popsali v textu o rozdílech mezi jednoduchým a podvojným účetnictvím.
Kdy vzniká povinnost vést účetnictví
Fyzická osoba se stává účetní jednotkou, a musí tedy vést účetnictví, zejména ve dvou případech: když je zapsaná jako podnikatel do obchodního rejstříku, nebo když její obrat za bezprostředně předcházející kalendářní rok přesáhl 25 milionů Kč. Tato hranice se počítá podle zákona o DPH z obratu za uplynulý rok.
Obchodní společnosti jako s.r.o. nebo a.s. jsou účetní jednotkou ze zákona a vedou účetnictví vždy. Pozor na načasování: povinnost účtovat nenastává okamžitě, ale typicky až od prvního dne účetního období následujícího po období, ve kterém se podnikatel stal účetní jednotkou. Souvislosti pro firmy jsme rozebrali v článku o vedení účetnictví s.r.o..
K jakému dni se přechod provádí
Přechod z daňové evidence na účetnictví se provádí vždy k prvnímu dni účetního (zdaňovacího) období. U poplatníka s kalendářním rokem je to k 1. lednu. Během roku systém měnit nelze — rozběhnuté období se dokončí v původním režimu a účetnictví se začne vést od začátku dalšího roku.
K témuž dni se sestaví zahajovací rozvaha, do které se převezmou zůstatky majetku a dluhů z daňové evidence. Proto je nezbytná pečlivá inventarizace, aby počáteční stavy odpovídaly skutečnosti. Co z první závěrky vyčtete, shrnuje text o účetní závěrce srozumitelně.
Jaké má přechod daňové dopady
Přechod má přímý vliv na základ daně v období, kdy se začne vést účetnictví. Pravidla stanoví § 5 odst. 8 a příloha č. 3 zákona o daních z příjmů. Zjednodušeně:
- Základ daně zvyšuje hodnota zásob a cenin, poskytnutých záloh (kromě záloh na hmotný majetek) a pohledávek, které by při úhradě byly zdanitelným příjmem.
- Základ daně snižuje hodnota přijatých záloh a dluhů, které by při úhradě byly daňovým výdajem.
Tyto položky by jednorázově mohly základ daně výrazně zvednout. Zákon proto umožňuje hodnotu zásob a pohledávek zahrnout do základu daně postupně, až po dobu 9 let (§ 23 odst. 14 zákona o daních z příjmů). To je mimořádně užitečný nástroj, jak daňový dopad přechodu rozložit a nezatížit jediný rok.
Existuje v Česku ještě jednoduché účetnictví
Ano, ale jen pro úzký okruh subjektů. Jednoduché účetnictví mohou vést například spolky, odborové organizace, církve nebo honební společenstva, a to při splnění limitů — zpravidla musí jít o neplátce DPH s příjmy i hodnotou majetku do 3 milionů Kč. Pro běžné podnikatele, ať už OSVČ nebo s.r.o., tato varianta dostupná není.
Pro podnikatele tedy v praxi existují jen dvě cesty: daňová evidence, nebo účetnictví. Právě proto se u OSVČ nejčastěji řeší přechod z daňové evidence na účetnictví, nikoli mezi dvěma druhy účetnictví.
Na co si dát při přechodu pozor
Nejčastější chybou je podcenění inventarizace a nesprávně převedené počáteční stavy. Druhou je opomenutí daňových dopadů podle přílohy č. 3 — podnikatel se pak diví, proč mu v prvním roce účetnictví vyskočil základ daně. Třetí je nevyužití možnosti rozložit zdanění zásob a pohledávek na 9 let.
Protože přechod kombinuje účetní i daňovou rovinu a obojí musí sedět, vyplatí se ho připravit s předstihem a ideálně s účetním. Dobře zvládnutý přechod vám ušetří jak pokutu, tak zbytečně vysokou daň v prvním roce.
Čeká vás přechod z daňové evidence na účetnictví a chcete mít jistotu, že se zůstatky převedou správně a daňový dopad se rozloží co nejvýhodněji? Rádi vám přechod připravíme a provedeme vás jím.
Časté dotazy
Kdy musí OSVČ přejít z daňové evidence na účetnictví?
Zejména po zápisu do obchodního rejstříku nebo když obrat za předcházející kalendářní rok přesáhl 25 milionů Kč. Povinnost nenastává okamžitě, ale typicky až od prvního dne následujícího účetního období. Přejít lze také dobrovolně, například kvůli lepšímu přehledu o hospodaření firmy.
Jaké jsou daňové dopady přechodu na účetnictví?
Podle § 5 odst. 8 a přílohy č. 3 zákona o daních z příjmů základ daně zvyšuje hodnota zásob, cenin, poskytnutých záloh a pohledávek, naopak snižuje hodnota přijatých záloh a dluhů. Hodnotu zásob a pohledávek lze zahrnout do základu daně postupně, až po dobu 9 let, a daňový dopad tak rozložit.
Je daňová evidence totéž co jednoduché účetnictví?
Není. Daňová evidence podle § 7b zákona o daních z příjmů slouží OSVČ k záznamu příjmů a výdajů a není účetnictvím. Jednoduché účetnictví v dnešním pojetí mohou vést jen vybrané subjekty, například spolky nebo církve, při splnění limitů. Pro běžné podnikatele existuje jen daňová evidence, nebo účetnictví.