Nárok na odpočet DPH na vstupu není automatický – vzniká jen tehdy, když přijatá plnění použijete pro svou ekonomickou činnost s nárokem na odpočet, máte daňový doklad a nárok uplatníte v zákonné lhůtě. Chybí-li jediná z těchto podmínek, nárok se krátí nebo zaniká. Nejčastější pasti nejsou ve zlém úmyslu, ale v opožděném dokladu, špatně zařazeném nákladu nebo v reprezentaci.
Kdy vzniká nárok na odpočet DPH?
Podle § 72 a 73 zákona č. 235/2004 Sb. o DPH má plátce nárok odečíst daň u přijatých zdanitelných plnění, která použije pro svou ekonomickou činnost s nárokem na odpočet. Nárok vzniká ke dni, kdy dodavateli vznikla povinnost přiznat daň, nikoli až úhradou faktury.
Uplatnit jej ale můžete až tehdy, když nárok prokážete daňovým dokladem, který jste zaúčtovali nebo vedete v daňové evidenci. Bez řádného dokladu nárok fakticky nemáte, i když se plnění skutečně uskutečnilo. Kompletní přehled toho, co vše lze uplatnit, najdete v článku o tom, co si můžete dát do nákladů firmy.
Jak dlouho máte na uplatnění odpočtu?
Na uplatnění odpočtu máte poměrně dlouhou dobu. Podle § 73 odst. 3 lze nárok na odpočet uplatnit ve lhůtě tří let. Lhůta počíná běžet prvním dnem měsíce následujícího po zdaňovacím období, ve kterém nárok vznikl.
Příklad: doklad s datem uskutečnění plnění v listopadu můžete uplatnit i o dva roky později, pokud jste jej dosud neuplatnili. To dává firmám prostor dohledat opožděné doklady, aniž by nárok hned propadl. I tak platí, že odkládat odpočet zbytečně dlouho se nevyplácí kvůli cash flow.
U kterých plnění odpočet nikdy neuplatníte?
Plátce nemá nárok na odpočet u plnění použitých pro reprezentaci (§ 72 odst. 4), tedy u výdajů, které jsou z hlediska daně z příjmů daňově neuznatelné – zejména pohoštění, občerstvení a dary. Výjimkou je reklamní (propagační) předmět do hodnoty 500 Kč bez daně, u něhož odpočet uplatnit lze.
Odpočet nemáte ani u nákupů použitých pro osvobozená plnění bez nároku na odpočet. Kde přesně leží hranice mezi reprezentací a daňově účinnou reklamou, je jedna z nejčastějších sporných otázek – patří mezi nejčastější účetní chyby podnikatelů.
Jak se krátí odpočet u smíšeného použití?
Pokud přijaté plnění použijete zčásti pro činnost s nárokem a zčásti bez nároku, daň si nemůžete odečíst celou. Zákon rozlišuje poměrný nárok podle § 75 (rozdělení mezi ekonomickou a neekonomickou činnost) a krácený nárok podle § 76 pomocí koeficientu, který se po skončení roku vypořádá skutečnými údaji.
Příklad: firma provozuje zdanitelné poradenství i osvobozený pronájom bytů. Režijní náklady si odečte jen v poměru odpovídajícím zdanitelné části. Uplatnění plného odpočtu by při kontrole vedlo k doměření daně i sankci.
Co když doklad nemá všechny náležitosti?
Chybějící náležitosti nejsou automaticky fatální. Podle § 73 odst. 5 platí, že pokud doklad neobsahuje všechny předepsané údaje, lze nárok prokázat jiným způsobem. Důkazní břemeno však nese plátce a plnění se muselo skutečně uskutečnit.
V praxi to znamená uchovávat i navazující doklady – objednávky, dodací listy, smlouvy a komunikaci. Samotná faktura bez reálného plnění nárok nezaloží a při daňové kontrole neobstojí.
Kdy musíte odpočet vrátit nebo upravit?
Odpočet není definitivní. Zákon zná vyrovnání odpočtu u drobného majetku (§ 77) a úpravu odpočtu u dlouhodobého majetku (§ 78), kde se sleduje pětiletá, u nemovitostí desetiletá lhůta. Změní-li se v ní účel použití, odpočet se poměrně upraví.
České právo nezná pravidlo, které by příjemce nutilo vrátit odpočet po uplynutí určité doby od splatnosti neuhrazené faktury. Neuhrazené pohledávky se řeší přes opravu u nedobytné pohledávky na straně věřitele; pozor ale na ručení příjemce za nezaplacenou daň dodavatele podle § 109.
Jak se vyhnout pasti u rizikového dodavatele?
Nejnebezpečnější pastí je nevědomé zapojení do řetězce zneužívajícího DPH – správce daně pak nárok odmítne, pokud jste věděli nebo měli vědět, že se podvodu účastníte. Česko navíc vede registr nespolehlivých plátců a podle § 109 může za nezaplacenou daň ručit sám odběratel.
Ochranou je běžná obezřetnost: ověřte si, zda je dodavatel plátcem a zda není nespolehlivým plátcem, plaťte na zveřejněné účty, uchovávejte důkazy o reálném plnění a vyhněte se obchodům bez ekonomického smyslu. Tím riziko pasti výrazně klesá.
Nejste si jistí, zda máte odpočet DPH nastavený správně a zda vám při kontrole nehrozí doměření daně? Rádi s vámi doklady i postupy projdeme.
Časté dotazy
Jak dlouho mám na uplatnění odpočtu DPH?
V Česku platí lhůta tři roky podle § 73 odst. 3, počítaná od prvního dne měsíce následujícího po zdaňovacím období, ve kterém nárok vznikl. Opožděný doklad tak lze uplatnit i později, pokud jste jej dosud neuplatnili. Odkládat odpočet zbytečně se ale kvůli cash flow nevyplácí.
Mohu si odečíst DPH z pohoštění klientů?
Zpravidla ne. Podle § 72 odst. 4 nemá plátce nárok na odpočet u plnění použitých pro reprezentaci, kam patří pohoštění, občerstvení i dary. Výjimkou je reklamní předmět do 500 Kč bez daně, u něhož odpočet uplatnit lze.
Musím někdy odečtenou DPH vrátit?
Ano, u drobného majetku formou vyrovnání (§ 77) a u dlouhodobého majetku úpravou odpočtu (§ 78) při změně účelu použití v pětileté, resp. desetileté lhůtě. České právo přitom nezná pravidlo o povinném vrácení odpočtu po uplynutí určité doby od splatnosti neuhrazené faktury.