Za společnost s ručením omezeným jedná navenek její statutární orgán – jednatel. Vedle něj však může firma pověřit zastupováním i další osoby: prokuristu se širokým oprávněním zapsaným v obchodním rejstříku, nebo zmocněnce s běžnou plnou mocí na konkrétní jednání. Rozdíl mezi nimi není formalita – určuje, kdo a v jakém rozsahu může firmu zavazovat.
Co je prokura a čím se liší od plné moci?
Prokura je zvláštní druh plné moci upravený v §450 a násl. občanského zákoníku. Uděluje ji podnikatel zapsaný v obchodním rejstříku a zmocňuje prokuristu ke všem právním jednáním, k nimž dochází při provozu obchodního závodu – a to i k těm, pro která se jinak vyžaduje zvláštní plná moc. Jde tedy o mimořádně široké a předem vymezené oprávnění, které třetí strany snadno ověří v rejstříku.
Běžná plná moc podle §441 občanského zákoníku funguje jinak. Udělit ji lze komukoli a na cokoli, ale jen v rozsahu, který v ní přesně vymezíte – například na podpis jedné smlouvy nebo zastupování na úřadě. Nezapisuje se do rejstříku a její rozsah si musí druhá strana ověřit z textu samotného zmocnění. Jak firma vzniká a jaké má orgány, přibližujeme i v článku o jednočlenné s.r.o.
Kdo za s.r.o. jedná: jednatel, prokurista, nebo zmocněnec?
Jednatel je statutární orgán společnosti. Není zástupcem – je přímo tím, kdo projevuje vůli firmy navenek. Jmenuje ho valná hromada, zapisuje se do obchodního rejstříku a jeho oprávnění jednat vyplývá přímo ze zákona, nikoli z plné moci. S tím souvisí i jeho odpovědnost, kterou rozebíráme v článku o ručení jednatele za dluhy a daně firmy.
Prokurista a běžný zmocněnec jsou naproti tomu zástupci – jednají jménem firmy na základě uděleného oprávnění. Prokurista má toto oprávnění ze zákona velmi široké a viditelné v rejstříku, zmocněnec jen v rozsahu konkrétní plné moci. Firma tak může mít jednatele, který vede společnost, prokuristu pro běžný chod závodu a vedle toho zmocnit zaměstnance k jednotlivému úkonu.
Jaký rozsah oprávnění má prokurista?
Prokurista může za firmu činit prakticky vše, co souvisí s provozem závodu – uzavírat obchodní smlouvy, přijímat a propouštět zaměstnance, zastupovat firmu v běžných věcech. Zákon však stanoví jedno důležité omezení: prokura nezahrnuje oprávnění ke zcizování a zatěžování nemovitostí. Toto oprávnění musí být při udělení prokury výslovně uvedeno.
Prokura může být udělena jako samostatná (prokurista jedná sám) nebo tak, že více prokuristů musí jednat společně – to je oblíbená pojistka proti zneužití. Prokurista se podepisuje tak, že k firmě připojí dodatek označující prokuru (například „per procuram“ nebo „ppa.“) a svůj podpis. Při udělení musí být vždy výslovně uvedeno, že jde o prokuru.
Jak prokura vzniká a zaniká?
V Česku je prokura účinná již jejím udělením; zápis do obchodního rejstříku má na rozdíl od dřívější úpravy pouze deklaratorní povahu. Prokurista tedy může jednat od okamžiku udělení prokury, zápis jeho oprávnění vůči okolí jen potvrzuje a zveřejňuje. I tak je ale zápis v praxi nezbytný, aby protistrany braly oprávnění v potaz.
Prokura zaniká zejména odvoláním, dále smrtí prokuristy nebo zánikem společnosti. Smrtí podnikatele – fyzické osoby prokura bez dalšího nezaniká, což jí v rodinných firmách dává zvláštní praktickou hodnotu. Právě proto se u udělení i odvolání vyplatí mít pořádek v dokumentech a lhůtách.
Kdy se vyplatí udělit prokuru a kdy stačí plná moc?
Prokura dává smysl, když chcete někomu svěřit trvalý a široký výkon zastupování – například provoznímu řediteli, společníkovi, který není jednatelem, nebo důvěryhodné osobě, jež má firmu zastupovat za nepřítomnosti jednatele. Její výhodou je, že protistrana nemusí zkoumat rozsah oprávnění; vidí ho v rejstříku. Pro jednorázové či úzce vymezené úkony naopak postačí běžná plná moc, kterou není třeba nikam zapisovat.
STEINIGER | law firm – při nastavení prokury, rozhodnutí o jejím rozsahu (samostatná či společná, s nemovitostmi nebo bez) a při formulacích návrhu na zápis se vyplatí nechat si znění zkontrolovat advokátem, aby oprávnění odpovídalo tomu, co firma skutečně chce, a rejstříkový soud návrh nevrátil.
Na jaké chyby si dát pozor?
Nejčastějším omylem je domněnka, že prokurista může úplně vše – tedy i prodat firemní nemovitost bez zvláštního oprávnění. Druhou chybou je záměna rolí: pověření prokuristy úkoly, které přísluší jednateli jako orgánu, případně nejasné rozdělení podpisových práv. Třetí je zanedbání zápisu do rejstříku, kvůli němuž protistrany o oprávnění nevědí.
Doporučujeme proto mít jednoznačně písemně podchyceno, kdo, v jakém rozsahu a jakým způsobem za firmu jedná, a každou změnu včas promítnout do rejstříku – například současně s konáním valné hromady s.r.o., která o takových změnách rozhoduje.
Zvažujete, komu a v jakém rozsahu udělit prokuru, a chcete mít podpisová práva ve firmě nastavená bezpečně?
Časté dotazy
Může prokurista prodat nemovitost firmy?
Ne automaticky. Prokura ze zákona nezahrnuje oprávnění ke zcizování ani zatěžování nemovitostí. Toto oprávnění musí být při udělení prokury výslovně uvedeno. Pokud takovou doložku prokura neobsahuje, prokurista nemovitost platně prodat ani zatížit nemůže a k takovému jednání je třeba jednatele nebo zvláštní plnou moc.
Kdy je prokura v Česku účinná?
Prokura je účinná již jejím udělením – zápis do obchodního rejstříku má pouze deklaratorní povahu a oprávnění prokuristy navenek potvrzuje a zveřejňuje. Prokurista tak může jednat od okamžiku udělení. Přesto je zápis v praxi nezbytný, aby protistrany braly oprávnění v úvahu a nedocházelo ke sporům o jeho rozsahu.
Jaký je rozdíl mezi jednatelem a prokuristou?
Jednatel je statutární orgán – přímo projevuje vůli společnosti a jeho oprávnění plyne ze zákona. Prokurista je zástupce, který jedná jménem firmy na základě udělené prokury, byť v mimořádně širokém rozsahu. Firma může mít oba současně: jednatel ji vede jako orgán, prokurista zajišťuje běžný chod závodu s jasně vymezenými hranicemi.