Programátoři a IT specialisté v Česku se nejčastěji rozhodují mezi podnikáním jako OSVČ a vlastní s.r.o. Při běžných příjmech a nízkých nákladech obvykle vítězí živnost s výdajovým paušálem nebo paušální daní, při vyšších ziscích a potřebě oddělit riziko se vyplatí s.r.o. Rozhodnutí přitom nestojí jen na dani – roli hrají odvody, DPH u zahraničních klientů i to, co si reálně uplatníte do nákladů.
Živnostenský list, nebo s.r.o.?
Většina vývojářů podniká jako OSVČ na živnostenský list. Programování spadá pod volnou živnost (obor Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách), takže k začátku stačí ohlášení a splnění všeobecných podmínek. Živnost je levná a administrativně jednoduchá, za dluhy však ručíte celým svým majetkem.
S.r.o. toto riziko odděluje, působí seriózněji vůči větším klientům a dává prostor pro optimalizaci výplaty peněz z firmy. Typickým signálem pro přechod je stabilní zisk, u kterého chcete část peněz nechávat ve firmě a zároveň omezit osobní ručení. Praktický rozdíl mezi oběma formami rozebíráme i v porovnání živnost versus s.r.o.
Daňová evidence, paušál, nebo účetnictví?
Jako OSVČ máte několik možností, jak prokazovat výdaje. Nejjednodušší je výdajový paušál 60 % z příjmů (u volné živnosti), uplatnitelný do příjmů 2 milionů Kč. Alternativou je daňová evidence skutečných příjmů a výdajů, která se vyplatí při vyšších reálných nákladech. Pro mnoho programátorů je lákavá paušální daň – jednou měsíční platbou vyřídíte daň i sociální a zdravotní pojistné, pokud vaše příjmy nepřesahují 2 miliony Kč a nejste plátcem DPH.
Rozdíl mezi evidencí a plnohodnotným účetnictvím je zásadní: zatímco OSVČ si zpravidla vystačí s evidencí, s.r.o. vede účetnictví povinně. To znamená více dokladů a obvykle i externího účetního. Čím se jednoduché a podvojné vedení liší v praxi, popisujeme v článku o jednoduchém versus podvojném účetnictví.
Jak je to s DPH u zahraničních klientů?
IT je obor, kde se k DPH dostanete rychle, i když fakturujete do zahraničí. Povinná registrace k DPH vzniká při obratu nad 2 000 000 Kč za 12 bezprostředně předcházejících měsíců. Pokud fakturujete službu firmě v jiném státě EU (B2B), vystavíte fakturu bez DPH s přenesením daňové povinnosti na odběratele a plnění uvedete v souhrnném hlášení.
Pozor je ale namístě i při nákupu. Když odebíráte služby z EU – typicky cloud, SaaS nástroje nebo online reklamu – stáváte se identifikovanou osobou podle §6g a daň si musíte přiznat sami, aniž byste se stali plným plátcem pro tuzemská plnění. Tato povinnost překvapí řadu freelancerů, kteří platformám platí měsíční předplatné a netuší, že měli být registrováni.
Kolik reálně zaplatíte na daních a pojistném?
U OSVČ bývá pojistné větší položkou než samotná daň. Každý měsíc platíte zálohy na sociální a zdravotní pojištění, které mají stanovené minimum a u hlavní činnosti se odvíjejí od dosaženého základu. Daň z příjmů fyzických osob je 15 %, u vyšších zisků (nad 36násobek průměrné mzdy) se nadlimitní část daní sazbou 23 %.
Příklad: programátor na živnost s příjmy kolem 1,2 milionu Kč a výdajovým paušálem 60 % zdaní rozdíl mezi příjmy a paušálem sazbou 15 %, k tomu odvede sociální a zdravotní pojistné. Pokud by stejnou činnost provozoval přes s.r.o., firma zdaní zisk sazbou daně z příjmů právnických osob 21 % a při výplatě podílu na zisku společník odvede ještě 15 % srážkovou daň z dividendy. Právě toto dvojí zdanění je potřeba u s.r.o. započítat.
Co si programátor může dát do nákladů?
Při paušálu ani paušální dani jednotlivé doklady neřešíte. Pokud ale vedete daňovou evidenci nebo účetnictví s.r.o., mezi obvykle uznatelné náklady v IT patří:
- notebook, monitor, periferie a vybavení pracoviště,
- softwarové licence, vývojové nástroje, hosting a cloudové služby,
- internet a část nákladů na home office či pronájem prostoru,
- odborná literatura, online kurzy, certifikace a konference.
U každé položky musí platit, že souvisí s podnikáním a dokážete ji doložit. U věcí používaných i soukromě (telefon, auto, internet) uplatníte jen poměrnou část odpovídající podnikání.
Jaké chyby dělají IT podnikatelé nejčastěji?
Nejčastější chybou je nehlídání obratu pro DPH – u dobře placeného projektu se k hranici 2 milionů Kč dostanete dřív, než čekáte. Druhou je přehlédnutí registrace jako identifikovaná osoba při nákupu zahraničních služeb. Citlivým tématem je i švarcsystém: dlouhodobá fakturace jedinému klientovi, u něhož pracujete podle jeho pokynů a v jeho týmu, může být překvalifikována na skrytý pracovní poměr. Prevencí je čistá a průběžně vedená evidence.
Nevíte, zda jako vývojář zůstat na živnosti, nebo přejít na s.r.o., a jak správně nastavit DPH u zahraničních klientů?
Časté dotazy
Vyplatí se programátorovi paušální daň?
Často ano, pokud máte nízké reálné náklady, příjmy do 2 milionů Kč a nejste plátcem DPH. Jednou měsíční platbou vyřídíte daň i pojistné a odpadá vám papírování kolem daňového přiznání. Nevýhodou je, že si neuplatníte slevy a některé odpočty. Před přihlášením se vyplatí porovnat paušální daň s paušálem i se skutečnými výdaji.
Musím se registrovat k DPH, když fakturuji klientům v zahraničí?
Plným plátcem se stáváte při obratu nad 2 miliony Kč za 12 měsíců. Nezávisle na tom se ale stáváte identifikovanou osobou podle §6g už při nákupu služeb z EU, například cloudu nebo reklamy – pak musíte daň přiznat sami. U fakturace do EU v režimu B2B vystavujete fakturu bez DPH s přenesením daňové povinnosti.
Kdy se vývojářovi vyplatí s.r.o.?
Zpravidla při stabilně vyšším zisku, potřebě oddělit riziko od osobního majetku nebo při spolupráci s velkými klienty, kteří preferují s.r.o. Firma ale vede povinné účetnictví a výplata zisku se daní dvakrát – nejdřív na úrovni firmy, pak srážkovou daní z dividendy. Rozhodnutí je dobré opřít o konkrétní propočet ve vaší situaci.