Advokáti a advokátní kanceláře patří mezi svobodná povolání, která podnikají podle zvláštního zákona o advokacii. Z účetního a daňového pohledu to přináší tři specifika: advokát může působit jako OSVČ nebo přes advokátní s.r.o., musí přísně oddělit vlastní peníze od peněz klientů v úschově a jeho služby téměř vždy podléhají DPH. Kdo zvládne tyto tři věci, má účetnictví kanceláře pod kontrolou.
Jak může advokát podnikat: jako OSVČ, nebo přes s.r.o.?
Výkon advokacie je vázán na zápis v České advokátní komoře a lze jej vykonávat ve více formách. Nejčastější je advokát jako OSVČ, jehož příjem je příjmem ze samostatné činnosti vykonávané podle zvláštního předpisu. Druhou cestou je advokátní s.r.o., která odděluje osobní majetek od podnikání a dává větší prostor pro řízení výplaty zisků.
Rozdíl není jen v ručení. Advokát jako OSVČ si může zjednodušit evidenci a při nízkých nákladech sáhnout po výdajovém paušálu, zatímco advokátní s.r.o. vede vždy účetnictví se všemi nároky na doklady. Pokud zisk kanceláře stabilně roste a chcete část peněz nechávat ve firmě, posouvá se úvaha ke s.r.o. – praktický rozdíl mezi formami rozebíráme v porovnání živnost versus s.r.o.
Kdy advokátovi stačí evidence a kdy musí vést účetnictví?
Advokát jako OSVČ nemusí vést účetnictví. Nejjednodušší je výdajový paušál, který je u advokacie jako svobodného povolání podle zvláštního předpisu ve výši 40 % z příjmů, nejvýše však 800 000 Kč. Paušál lze uplatnit do příjmů 2 milionů Kč. Alternativou je daňová evidence skutečných příjmů a výdajů, která se vyplatí při vyšších reálných nákladech.
Pro některé advokáty je lákavá i paušální daň – jednou měsíční platbou vyřídí daň i pojistné, podmínkou je ale mimo jiné to, že nejsou plátci DPH, což u zavedené kanceláře zpravidla neplatí. Advokátní s.r.o. tuto volbu nemá a vede účetnictví povinně. Čím se jednoduché a podvojné vedení liší v praxi, popisujeme v článku o jednoduchém versus podvojném účetnictví.
Jak účtovat peníze klientů v advokátní úschově?
Advokátní úschova je nejcitlivější účetní téma celé kanceláře. Peníze, které advokát přijímá jménem klienta – typicky kupní cenu nemovitosti před jejím převodem – nejsou příjmem advokáta. Jsou to cizí prostředky, které musí být podle předpisů komory odděleny od vlastního majetku advokáta a vedeny na zvláštním účtu zřízeném k tomuto účelu.
V praxi to znamená dvě věci. Složené prostředky nikdy nevstupují do zdanitelných příjmů ani do obratu pro DPH – zaúčtují se jako závazek vůči klientovi, nikoli jako výnos. A advokát je povinen o svěřených penězích klientovi vyúčtovat a převést je oprávněné osobě. Smíchat úschovu s provozními penězi kanceláře je nejen účetní chybou, ale i porušením stavovských předpisů.
Kdy se advokát stává plátcem DPH?
Právní služby nejsou od DPH osvobozeny, takže se advokát registraci zpravidla nevyhne. Povinná registrace vzniká při obratu nad 2 000 000 Kč za kalendářní rok; plátcem se pak stáváte od 1. ledna následujícího roku. Na odměnu za právní služby se uplatní základní sazba 21 %.
Pozor je namístě u přeshraničních služeb. Pokud radíte zahraniční firmě (B2B), místo plnění se zpravidla přesouvá do státu odběratele a fakturu vystavíte bez české DPH. Naopak při nákupu služeb z EU se i neplátce stává identifikovanou osobou podle § 6g a daň si musí přiznat sám. Mechaniku fakturace do zahraničí přibližujeme v článku o fakturaci do zahraničí z pohledu DPH.
Kolik zaplatí advokát na pojistném a daních?
U OSVČ bývá pojistné větší položkou než samotná daň. Každý měsíc platíte zálohy na sociální a zdravotní pojištění, které mají stanovené minimum a u hlavní činnosti se odvíjejí od dosaženého základu. Daň z příjmů fyzických osob je 15 %, u vyšších zisků (nad 36násobek průměrné mzdy) se nadlimitní část daní sazbou 23 %.
Příklad: advokát jako OSVČ s příjmy 900 000 Kč a výdajovým paušálem 40 % si uplatní 360 000 Kč výdajů, zbytek zdaní sazbou 15 % a odvede sociální a zdravotní pojistné. Pokud by stejnou praxi vedl přes advokátní s.r.o., firma zdaní zisk sazbou daně z příjmů právnických osob 21 % a při výplatě podílu na zisku společník odvede ještě 15 % srážkovou daň z dividendy. Právě toto dvojí zdanění je potřeba u s.r.o. započítat.
Jaké náklady a chyby jsou pro advokátní kanceláře typické?
Pokud advokát vede daňovou evidenci nebo účtuje v s.r.o., mezi obvykle uznatelné výdaje patří:
- příspěvky a pojištění přes Českou advokátní komoru včetně povinného pojištění odpovědnosti,
- právní informační systémy, software na správu spisů a kancelářské licence,
- pronájem a provoz kanceláře, odborná literatura a vzdělávání,
- mzdy koncipientů a administrativy, případně odměny spolupracujících advokátů.
Nejčastější chybou je smíchání úschovy s provozními penězi, které zkresluje příjmy i obrat pro DPH. Druhou je pozdní registrace k DPH u rychle rostoucího obratu a třetí nesprávné dělení nákladů, které advokát používá i soukromě (auto, telefon, část bytu). U každého takového výdaje uplatníte jen poměrnou část odpovídající výkonu advokacie.
Nastavení advokátní s.r.o., znění smluv o úschově či společenské smlouvy má i ryze právní rozměr. S jejich posouzením pomůže advokátní kancelář STEINIGER | law firm.
Řešíte, zda vést advokátní praxi jako OSVČ, nebo přes s.r.o., a jak správně nastavit účetnictví úschov a DPH?
Časté dotazy
Jsou peníze v advokátní úschově příjmem advokáta?
Ne. Prostředky složené klientem do úschovy jsou cizí peníze, které musí být odděleny od majetku advokáta a vedeny na zvláštním účtu. Nevstupují do zdanitelných příjmů ani do obratu pro DPH, účtují se jako závazek vůči klientovi. Advokát je povinen o nich vyúčtovat a převést je oprávněné osobě. Smíchání úschovy s provozními penězi je porušením stavovských předpisů.
Jaký výdajový paušál může advokát uplatnit?
Advokacie je svobodné povolání podle zvláštního předpisu, proto se uplatní výdajový paušál 40 % z příjmů, nejvýše 800 000 Kč. Paušál lze použít do příjmů 2 milionů Kč. Nad tuto hranici už paušál nelze uplatnit a je nutné vést daňovou evidenci nebo účetnictví. Plátce DPH může paušál uplatnit také, ale musí vést evidenci pro DPH.
Jakou sazbu DPH má advokát účtovat?
Na právní služby se uplatní základní sazba DPH 21 %, právní služby nejsou osvobozeny. Povinná registrace vzniká při obratu nad 2 miliony Kč za kalendářní rok. Při poradenství zahraniční firmě se místo plnění obvykle přesouvá k odběrateli a faktura je bez české DPH; při nákupu služeb z EU se i neplátce stává identifikovanou osobou podle § 6g.