Fakturu v tuzemsku vystavíte správně tehdy, když daňový doklad obsahuje všechny náležitosti podle § 29 zákona č. 235/2004 Sb. o DPH, má jednoznačné evidenční číslo a vystavíte jej v zákonné lhůtě — při dodání jinému podnikateli do 15 dnů ode dne uskutečnění plnění. Plátce DPH na dokladu uvádí daň, neplátce nikoli. Splatnost si sjednáte ve smlouvě, standardně však platí 30 dnů.
Kdo musí vystavit fakturu a kdy vzniká povinnost?
Povinnost vystavit daňový doklad upravuje § 28 zákona o DPH. Plátce je povinen vystavit daňový doklad při dodání zboží nebo poskytnutí služby s místem plnění v tuzemsku jiné osobě povinné k dani (podnikateli) nebo právnické osobě. Doklad musí vystavit také tehdy, přijme-li před uskutečněním plnění úplatu, tedy zálohu.
Při prodeji koncovému spotřebiteli plátce ze zákona o DPH daňový doklad vystavovat nemusí, pokud o něj zákazník nepožádá. Neplátce DPH povinnost podle zákona o DPH nemá, fakturu však vystavuje jako účetní doklad a k prokázání svých příjmů. Přehled dalších přehmatů, kterým se vyplatí předejít, najdete v článku o nejčastějších účetních chybách.
Jaké jsou náležitosti daňového dokladu?
Obsah dokladu určuje § 29 zákona o DPH. Běžný daňový doklad plátce musí obsahovat:
- označení osoby, která plnění uskutečňuje, a její daňové identifikační číslo,
- označení osoby, pro kterou se plnění uskutečňuje, a její DIČ,
- evidenční číslo daňového dokladu,
- rozsah a předmět plnění,
- datum vystavení dokladu,
- datum uskutečnění plnění nebo datum přijetí úplaty, liší-li se od data vystavení,
- jednotkovou cenu bez daně a případnou slevu,
- základ daně,
- sazbu daně (21 % nebo 12 %),
- výši daně v korunách.
Chybějící náležitost není formalita. Neobsahuje-li doklad údaje potřebné pro uplatnění odpočtu, riskuje odběratel, že mu správce daně nárok na odpočet neuzná. Právě nesprávné DIČ, chybějící datum uskutečnění plnění nebo nejednoznačné číslo dokladu patří k nejčastějším chybám.
Jak správně číslovat faktury?
Každý daňový doklad musí mít evidenční číslo, které jej jednoznačně identifikuje. Zákon nepředepisuje konkrétní podobu číselné řady, vyžaduje však, aby bylo číslo jedinečné a neopakovalo se. V praxi se osvědčila souvislá řada bez mezer, zpravidla s rokem, například 2026001, 2026002.
Logiku číslování neměňte v průběhu roku a čísla nevynechávejte. Stornujete-li doklad, jeho číslo v řadě zůstává a oprava se řeší opravným daňovým dokladem, nikoli přepsáním původního čísla. Souvislá číselná řada je zároveň první věc, kterou správce daně při kontrole prověří.
Do kdy je nutné doklad vystavit?
Lhůtu určuje § 28 zákona o DPH. Při dodání zboží nebo poskytnutí služby v tuzemsku musíte daňový doklad vystavit do 15 dnů ode dne uskutečnění plnění. Přijali-li jste před plněním úplatu, vystavíte doklad do 15 dnů ode dne přijetí úplaty.
Nedodržení lhůty je porušením povinnosti, za které může správce daně uložit pokutu. Datum uskutečnění plnění proto sledujte pečlivě — právě od něj se lhůta počítá, nikoli od okamžiku, kdy fakturu skutečně vystavíte.
Jaká je splatnost faktury a jak ji určit?
Splatnost není věcí zákona o DPH, ale dohody mezi dodavatelem a odběratelem; řídí se občanským zákoníkem. Nesjednají-li si strany lhůtu, je dlužník v prodlení, nezaplatí-li do 30 dnů ode dne doručení faktury, případně ode dne uskutečnění plnění, nastalo-li později.
Sjednaná splatnost mezi podnikateli zpravidla nesmí přesáhnout 60 dnů; delší lhůtu lze ujednat jen výjimečně, není-li to vůči věřiteli hrubě nespravedlivé. Splatnost proto na faktuře uvádějte konkrétním datem, aby bylo zřejmé, odkdy začínají běžet úroky z prodlení. Jak se česká a slovenská pravidla liší, jsme porovnali v článku o rozdílech v DPH mezi Slovenskem a Českem.
Čím se liší doklad plátce a neplátce DPH?
Rozdíl je především v dani. Plátce DPH na dokladu uvádí své DIČ, sazbu daně, základ daně a částku DPH — jeho doklad je daňovým dokladem, na jehož základě si odběratel může uplatnit odpočet. Neplátce DPH žádnou daň neúčtuje; na faktuře uvede jen cenu bez DPH a zpravidla poznámku, že není plátcem DPH.
Pro odběratele je tento rozdíl podstatný: z faktury od neplátce si odpočet uplatnit nemůže, protože žádná daň na ní není uvedena. Vyplatí se proto mít u obchodních partnerů jasno v tom, kdo plátcem je a kdo není.
Kdy stačí zjednodušený daňový doklad a co doklad elektronický?
Zákon zná i zjednodušený daňový doklad s menším rozsahem údajů. Podle § 30 a § 30a jej lze vystavit, nepřesáhne-li celková částka za plnění 10 000 Kč včetně daně. Nemusí obsahovat označení odběratele, jeho DIČ, jednotkovou cenu ani základ daně — postačí uvedení celkové částky. Zjednodušený doklad však nelze použít například při prodeji zboží na dálku nebo při přenesení daňové povinnosti.
Elektronický daňový doklad je rovnocenný s papírovým, souhlasí-li příjemce s jeho použitím a je-li zajištěna věrohodnost původu, neporušenost obsahu a čitelnost dokladu. Přechod na elektronické doklady navíc usnadňuje archivaci i kontrolu — souvislosti jsme shrnuli v textu o digitalizaci účetnictví.
Správně nastavená fakturace vám ušetří pokuty i zbytečné spory s odběrateli. Rádi vám nastavíme daňové doklady a číselné řady tak, aby odpovídaly zákonu a vyhovovaly vašemu podnikání.
Časté dotazy
Musí neplátce DPH vystavovat faktury?
Neplátce DPH nemá povinnost vystavit daňový doklad podle zákona o DPH, protože ten se vztahuje na plátce. Fakturu však zpravidla vystavuje jako účetní doklad a k prokázání svých příjmů pro daň z příjmů. Na takové faktuře neuvádí DPH ani DIČ pro účely DPH, jen cenu bez daně.
Do kdy musím vystavit daňový doklad odběrateli?
Při dodání zboží nebo poskytnutí služby v tuzemsku jiné firmě musíte daňový doklad vystavit do 15 dnů ode dne uskutečnění plnění podle § 28 zákona o DPH. Přijali-li jste úplatu předem, běží lhůta 15 dnů ode dne přijetí úplaty. Rozhodující je datum uskutečnění plnění, nikoli den, kdy doklad reálně vytvoříte.
Jaký je limit pro zjednodušený daňový doklad?
Zjednodušený daňový doklad lze podle § 30 a § 30a vystavit, nepřesáhne-li celková částka za plnění 10 000 Kč včetně daně. Nemusí obsahovat označení odběratele, jeho DIČ, jednotkovou cenu ani základ daně; postačí celková částka. Nelze jej použít například při prodeji na dálku nebo při přenesení daňové povinnosti.