Zaměstnat státního příslušníka třetí země, tedy cizince mimo EU, EHP a Švýcarska, je náročnější než přijmout občana Unie. Takový cizinec zpravidla potřebuje zaměstnaneckou nebo modrou kartu, která je současně povolením k pobytu i k práci. Před podáním žádosti musí zaměstnavatel nahlásit volné místo úřadu práce (test trhu práce). Po nástupu platí cizinec stejné odvody jako domácí zaměstnanec a jeho mzda se daní podle daňové rezidence.
Čím se liší zaměstnání cizince mimo EU od občana EU?
Občané EU, EHP a Švýcarska mají na českém trhu práce volný přístup — nepotřebují povolení a zaměstnavatel je jen ohlásí. U státních příslušníků třetích zemí je to zásadně jiné: bez pobytového a pracovního oprávnění je zaměstnat nelze. Právě získání správné karty rozhoduje o tom, jak dlouho a za jakých podmínek cizince reálně přijmete.
Náklady spojené se zaměstnancem, ať už jde o cizince, nebo domácího pracovníka, jsme srovnali v článku o nákladech na zaměstnance v SR a ČR. Tento text se soustředí výhradně na třetí země a na mechaniku pobytových karet.
Jaké karty pro cizince z třetích zemí existují?
Základním nástrojem je zaměstnanecká karta, určená pro cizince ze třetích zemí, kteří budou v ČR zaměstnáni déle než tři měsíce. Je zároveň povolením k pobytu i k zaměstnání a váže se na konkrétní pracovní místo. Pro pozice vyžadující vysokou kvalifikaci slouží modrá karta a pro přesun pracovníka v rámci nadnárodní firmy karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance.
Volba správné karty závisí na kvalifikaci, délce a účelu zaměstnání. Zaměstnat cizince, který nemá volný přístup na trh práce, lze jen tehdy, je-li držitelem některé z těchto karet nebo potvrzení o splnění podmínek pro její vydání. Proto se typ oprávnění posuzuje ještě před příslibem nástupu.
Jak probíhá test trhu práce?
Předpokladem je ve většině případů test trhu práce. Zaměstnavatel musí volné pracovní místo nahlásit do evidence Úřadu práce ČR ještě před podáním žádosti a místo musí zůstat nenaplněné po stanovenou dobu, aby dostal přednost uchazeč z ČR nebo EU. Teprve pak lze místo obsadit cizincem z třetí země.
Zákon zároveň stanoví minimální parametry pracovního poměru: týdenní pracovní doba musí činit alespoň 15 hodin a nabízená mzda nesmí být nižší než základní sazba měsíční minimální mzdy. Od 1. dubna 2026 navíc probíhá ohlašování zaměstnávání cizinců výhradně prostřednictvím jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele (JMHZ), na což je vhodné se personálně připravit.
Jaké má zaměstnavatel povinnosti?
Zaměstnavatel nese většinu administrativy. Kromě nahlášení volného místa musí cizinci zajistit srovnatelné pracovní a mzdové podmínky jako domácímu zaměstnanci a dodržet minimální mzdu bez ohledu na rozsah práce. Nesmí využívat slabší vyjednávací pozici cizince ke zhoršení podmínek.
Dále má ohlašovací povinnosti: nástup, skončení i změny zaměstnání cizince hlásí úřadu práce v zákonných lhůtách. Nelegální zaměstnávání a zanedbání ohlášení patří k nejpřísněji pokutovaným správním deliktům, proto je namístě vést o cizincích samostatnou evidenci a hlídat platnost jejich karet.
Jak je to s odvody a pojištěním?
Po vzniku pracovního poměru se cizinec z třetí země posuzuje z hlediska odvodů stejně jako domácí zaměstnanec. Zaměstnavatel jej přihlásí na správu sociálního zabezpečení i ke zdravotní pojišťovně a odvádí pojistné z hrubé mzdy ve standardních sazbách. Žádná zvýhodněná ani snížená sazba pro cizince neexistuje.
Odlišnosti nastávají jen u krátkodobého vyslání ze zahraničí, kdy může cizinec zůstat pojištěn v jiné zemi na základě potvrzení o příslušnosti k právním předpisům. U dlouhodobého zaměstnání v ČR se ale pojištění řídí českými pravidly bez výjimek.
Jak se zdaňuje mzda cizince?
Zdanění závisí na daňové rezidenci. Cizinec, který se v ČR obvykle zdržuje více než 183 dní v roce nebo zde má stálý byt, je zpravidla daňovým rezidentem a zdaňuje tu celosvětové příjmy. Nesplňuje-li podmínky rezidence, je nerezidentem a v ČR se zdaňuje jen jeho příjem ze zdroje na území ČR, tedy mzda za práci vykonanou u vás.
Kdy a proč se otázkou rezidence zabývat, jsme rozebrali v článku o daňové rezidenci při podnikání v ČR. Zaměstnavatel v obou případech sráží zálohy na daň ze závislé činnosti; při uplatnění slev a daňového zvýhodnění je ale u nerezidentů třeba ověřit konkrétní podmínky, protože mohou být omezené.
Chystáte se přijmout pracovníka ze třetí země a nevíte, kterou kartu potřebuje a jaké lhůty vás čekají? Provedeme vás celým procesem od testu trhu práce po přihlášení k pojištění.
Časté dotazy
Jak dlouho trvá, než může cizinec z třetí země nastoupit?
Počítejte v měsících. Před podáním žádosti je nutné nahlásit volné místo do evidence Úřadu práce ČR a nechat je po stanovenou dobu nenaplněné, poté se vyřizuje samotná karta včetně doložení a ověření dokladů. Délku ovlivňuje typ karty i vytíženost úřadů. U vysoce kvalifikovaných pozic s modrou kartou bývá řízení rychlejší.
Platí cizinec z třetí země stejné odvody jako Čech?
Ano. Po vzniku pracovního poměru se cizinec přihlašuje na správu sociálního zabezpečení a ke zdravotní pojišťovně a odvádí pojistné z hrubé mzdy ve stejných sazbách jako domácí zaměstnanec. Žádná zvýhodněná sazba pro cizince neexistuje. Výjimkou je krátkodobé vyslání, kdy může zůstat pojištěn v jiné zemi na základě potvrzení o příslušnosti k právním předpisům.
Může cizinec se zaměstnaneckou kartou pracovat u kohokoli?
Ne. Zaměstnanecká karta se váže na konkrétní pracovní místo a zaměstnavatele. Změnu zaměstnavatele nebo pracovního zařazení je nutné oznámit a v řadě případů vyžaduje nové posouzení. Cizince proto nelze bez dalšího převést na jinou pozici, než na kterou byla karta vydána, ani jej „půjčit“ jiné firmě.