Když česká firma platí zahraničnímu nerezidentovi za licenci, úrok nebo některé služby, musí z platby zpravidla srazit daň a odvést ji svému finančnímu úřadu. Základní sazba je podle §36 zákona o daních z příjmů 15 %, u plateb do nesmluvních států až 35 %. Smlouva o zamezení dvojího zdanění ale může sazbu snížit nebo zcela eliminovat — pokud má plátce potvrzení o daňovém rezidentství příjemce.
Co je srážková daň a proč ji řeší plátce?
Srážková daň je zvláštní způsob výběru daně, u kterého daň neodvádí příjemce příjmu, ale plátce — tedy česká firma, která platbu posílá. Z fakturované částky srazí příslušné procento, příjemci vyplatí zbytek a sraženou daň odvede finančnímu úřadu. Pro nerezidenta je tím jeho daňová povinnost v Česku ve většině případů vypořádána a nemusí zde podávat přiznání.
Smysl je prostý: stát by jen obtížně vymáhal daň od firmy se sídlem v zahraničí, proto odpovědnost přenáší na toho, kdo má peníze „pod kontrolou“ ve chvíli výplaty. Pokud plátce povinnost nesplní, daň i sankce nese on sám, nikoli zahraniční dodavatel. Pozor, srážková daň se týká daně z příjmů — nezaměňujte ji s DPH, které se věnujeme v článku o tom, jak správně vystavit fakturu do zahraničí z pohledu DPH.
Z kterých plateb se daň sráží?
Rozhodující je, zda jde o příjem nerezidenta ze zdroje na území České republiky podle §22 zákona o daních z příjmů. Mezi typické platby, které srážce podléhají, patří:
- licenční poplatky — za užití softwaru, patentů, ochranných známek, know-how i autorských práv,
- úroky z úvěrů a zápůjček, které platí český dlužník,
- platby za vybrané služby poskytované na území ČR (poradenské, technické, řídicí a zprostředkovatelské činnosti),
- nájemné za movitý majetek využívaný v Česku.
Běžný nákup zboží ze zahraničí naopak srážce nepodléhá. U úroků a licencí mezi spojenými firmami navíc vstupuje do hry cena obvyklá — té se týká transferová dokumentace a to, kdo ji v Česku musí vést.
Jaká je sazba srážkové daně?
Základní sazba podle §36 je 15 %. Uplatní se na platby příjemcům ze států, s nimiž má Česko smlouvu o zamezení dvojího zdanění nebo dohodu o výměně informací.
Pokud příjemce není daňovým rezidentem jiného státu EU ani EHP a jde o nesmluvní stát, sazba stoupá na 35 %. Příklad: za licenci 100 000 Kč zaplacenou firmě ve smluvním státě srazíte 15 000 Kč, u stejné licence firmě v nesmluvní jurisdikci až 35 000 Kč. Před každou větší platbou do zahraničí se proto vyplatí ověřit, do které kategorie stát příjemce patří.
Jak smlouva o zamezení dvojího zdanění mění sazbu?
Mezinárodní smlouva má přednost před domácím zákonem. Řada smluv snižuje sazbu na licenční poplatky či úroky například na 10 %, 5 % nebo je v určitých případech zcela osvobozuje. Konkrétní sazbu vždy najdete v příslušném článku dané smlouvy.
Zvýhodněnou sazbu ale plátce může uplatnit jen tehdy, má-li v době výplaty potvrzení o daňovém rezidentství příjemce (a podle situace i prohlášení, že je skutečným vlastníkem příjmu). Bez tohoto dokladu musíte srazit daň podle českého zákona. Zda je váš obchodní partner vůbec nerezidentem, závisí na pravidlech rozebraných v článku o daňové rezidenci při podnikání v České republice.
Kdy jsou platby v rámci EU osvobozené?
U úroků a licenčních poplatků mezi spojenými společnostmi z EU může platit osvobození podle směrnice 2003/49/ES, převzaté do českého zákona v §19. Podmínkou je přímé kapitálové propojení nejméně 25 % na základním kapitálu, držené nepřetržitě alespoň 24 měsíců, a to, že příjemce je skutečným vlastníkem příjmu a daňovým rezidentem jiného členského státu. Osvobození se navíc přiznává na základě rozhodnutí finančního úřadu.
Pokud jsou podmínky splněny, česká firma daň nesráží vůbec. Osvobození se tedy netýká plateb nezávislým dodavatelům ani plateb mimo EU — tam se vracíte k sazbě 15 %, případně ke snížené sazbě podle smlouvy.
Čím se liší srážková daň od zajištění daně?
Pro příjmy, které srážce nepodléhají, zná zákon druhý nástroj — zajištění daně podle §38e. Jde o zálohu: plátce u nerezidentů mimo EU a EHP zajišťuje daň ve výši 10 % z příjmů ze zdrojů na území ČR a nerezident si poté podá přiznání, ve kterém se zajištěná částka započte na jeho skutečnou daň.
Rozdíl je tedy v povaze: srážková daň je zpravidla konečná, zatímco zajištění je jen zálohový mechanismus. V praxi je důležité správně rozlišit, který režim se na konkrétní platbu vztahuje, protože na tom závisí výše i další postup.
Jaké má plátce lhůty a povinnosti?
Sraženou daň musí plátce odvést finančnímu úřadu do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byl povinen srážku provést. Ve stejné lhůtě podává i hlášení o dani vybírané srážkou. Opoždění nebo neprovedení srážky znamená, že úřad vyměří daň přímo firmě, spolu s úrokem z prodlení.
V praxi proto doporučujeme mít ještě před podpisem smlouvy jasno v tom, odkud je dodavatel, jakou sazbu použijete a zda získáte potvrzení o rezidentství. Protože jde o kombinaci domácího zákona a mezinárodních smluv, u větších nebo opakovaných plateb se vyplatí konzultace s účetním nebo daňovým poradcem.
Posíláte do zahraničí licenční poplatky, úroky nebo platby za služby a nevíte, jakou sazbu srazit? Prověříme smlouvu, najdeme správnou sazbu podle příslušné smlouvy o zamezení dvojího zdanění a připravíme hlášení tak, abyste se vyhnuli sankcím.
Časté dotazy
Platí se srážková daň i z nákupu softwarové licence ze zahraničí?
Pokud jde o platbu za právo užívat software (licenční poplatek), zpravidla ano — sazbou 15 %, případně sníženou sazbou podle smlouvy o zamezení dvojího zdanění. U běžně koupeného „krabicového“ softwaru bez zvláštních licenčních práv se srážková daň obvykle neuplatňuje. Konkrétní posouzení závisí na znění smlouvy s dodavatelem.
Co když nemám potvrzení o daňovém rezidentství dodavatele?
Bez potvrzení nemůžete uplatnit zvýhodněnou sazbu podle smlouvy a musíte srazit daň podle českého zákona, tedy 15 %, případně 35 % u nesmluvního státu. Potvrzení si proto vyžádejte ještě před výplatou. Získáte-li ho později, lze případný rozdíl řešit, je to ale administrativně náročnější.
Vztahuje se srážková daň i na faktury za zboží?
Ne. Srážková daň se týká jen vymezených druhů příjmů nerezidenta ze zdroje v ČR podle §22 — typicky licenčních poplatků, úroků a některých služeb. Běžný nákup zboží ze zahraničí srážce nepodléhá.