Splatná daň je daň z příjmů, kterou firma za dané období skutečně zaplatí finančnímu úřadu na základě daňového přiznání. Odložená daň se naproti tomu nikomu neplatí – je to čistě účetní kategorie, která vyrovnává rozdíl mezi účetním a daňovým pohledem na majetek a závazky. Povinně ji vykazují zejména účetní jednotky tvořící konsolidační celek a ty, které sestavují účetní závěrku v plném rozsahu; malé a mikro účetní jednotky se jí zpravidla vyhnou.
Jaký je rozdíl mezi splatnou a odloženou daní?
Splatná daň z příjmů vychází přímo z daňového přiznání – je to částka, kterou firma za zdaňovací období dluží státu. Je to reálná daň, kterou vidíte ve výsledovce i na platbě finančnímu úřadu.
Odložená daň žádnou platbu nevyvolává. Vzniká proto, že účetnictví a daňové předpisy se na stejné položky dívají odlišně – jiný bývá účetní a daňový zůstatek majetku či závazku. Odložená daň tento rozdíl promítá do výsledku hospodaření, aby účetní závěrka věrně zobrazovala budoucí daňové dopady dnešních transakcí. Účtuje se na účtu skupiny 59 souvztažně s účtem 481. Co vše z účetní závěrky vyčtete, shrnuje článek účetní závěrka jednoduše.
Z čeho odložená daň vzniká?
Zdrojem jsou přechodné rozdíly mezi účetní hodnotou majetku nebo závazku a jeho daňovou základnou. Klasickým příkladem je rozdíl mezi účetními a daňovými odpisy: odpisuje-li firma majetek účetně jinak než daňově, vzniká rozdíl, který se v budoucnu vyrovná.
Dalšími typickými zdroji jsou opravné položky k pohledávkám či zásobám, které daňově zatím nejsou uznané, rezervy neuznané na daňové účely nebo daňová ztráta uplatnitelná v budoucnu. Opomenutí odložené daně přitom patří mezi nejčastější účetní chyby podnikatelů.
Co je odložený daňový závazek a odložená daňová pohledávka?
Povede-li rozdíl v budoucnu k vyšší dani, firma vykáže odložený daňový závazek – daň, kterou zaplatí později. Povede-li k nižší budoucí dani, jde o odloženou daňovou pohledávku. Ta se účtuje jen tehdy, je-li pravděpodobné, že ji firma v budoucnu využije, tedy že bude mít dostatečný základ daně, proti kterému ji uplatní.
Opatrnost zde není formalita: vykázat odloženou daňovou pohledávku bez reálného výhledu na využití by zkreslovalo výsledek. Proto se při ztrátě nebo nejisté ziskovosti pohledávka často nevykazuje nebo jen zčásti. Příklad: firma má daňovou ztrátu, kterou smí uplatnit v dalších letech. Odloženou daňovou pohledávku z této ztráty vykáže jen tehdy, je-li reálné, že v příštích obdobích vytvoří dostatečný zisk, proti kterému ztrátu uplatní.
Které firmy musí o odložené dani účtovat?
Povinnost nemá každý. O odložené dani povinně účtují účetní jednotky tvořící konsolidační celek a ty, které sestavují účetní závěrku v plném rozsahu. Ostatní účetní jednotky si samy stanoví, zda o ní budou účtovat; drobné firmy to zpravidla nedělají.
Zda do povinné skupiny patříte, se odvíjí od velikosti firmy a od toho, zda podléháte auditu či konsolidaci. Rozdíl mezi jednoduchým a plnohodnotným vedením účetnictví a jeho dopady shrnuje text jednoduché vs podvojné účetnictví.
Jak odložená daň ovlivní výsledek a rozvahu?
Odložená daň se neplatí finančnímu úřadu a neuvádí se v daňovém přiznání, přesto ovlivňuje čistý zisk vykázaný v účetnictví. Zvyšuje nebo snižuje náklad na daň z příjmů ve výsledovce a odpovídající závazek či pohledávku vykáže v rozvaze. Pro vlastníka to znamená, že vykázaný zisk po zdanění lépe odpovídá ekonomické realitě.
Při změně sazby daně z příjmů je navíc nutné zůstatek odložené daně přepočítat novou sazbou a rozdíl zaúčtovat. Právě proto by odložená daň neměla být formálním doplňkem závěrky, ale údajem, kterému majitel rozumí. Správně vykázaná odložená daň totiž brání tomu, aby vysoká splatná daň v jednom roce opticky srazila zisk, přestože rozdíl se v dalších letech vyrovná.
Jaké jsou nejčastější chyby u odložené daně?
Nejčastější chybou je odloženou daň zcela opomenout, ačkoli má firma povinnost ji vykázat. Druhou je vykázání odložené daňové pohledávky bez reálného výhledu na její využití, které uměle nadhodnocuje zisk. Třetí je zapomenout na přepočet při změně sazby daně.
Doporučujeme vést přehled přechodných rozdílů s jejich účetní a daňovou hodnotou a každoročně jej aktualizovat. Takový přehled umožní odloženou daň spočítat správně a zároveň ji obhájit před auditorem i správcem daně.
Řeší vaše firma odloženou daň poprvé nebo si nejste jistí, zda ji vůbec musíte vykazovat? Rádi s vámi projdeme přechodné rozdíly, posoudíme povinnost auditu a odloženou daň správně vyčíslíme do závěrky.
Časté dotazy
Kdo musí účtovat o odložené dani?
Povinně účetní jednotky tvořící konsolidační celek a ty, které sestavují účetní závěrku v plném rozsahu – zpravidla velké a střední firmy a jednotky s povinným auditem. Ostatní se mohou rozhodnout dobrovolně a mikro a malé účetní jednotky o ní obvykle neúčtují.
Platí se odložená daň finančnímu úřadu?
Ne. Odložená daň je čistě účetní kategorie, neuvádí se v daňovém přiznání a státu se neodvádí. Ovlivňuje pouze účetní výsledek hospodaření a rozvahu, kde se vykáže jako odložený daňový závazek nebo pohledávka.
Z čeho odložená daň nejčastěji vzniká?
Z přechodných rozdílů mezi účetní a daňovou hodnotou majetku a závazků. Nejčastěji z rozdílu mezi účetními a daňovými odpisy, dále z opravných položek a rezerv neuznaných daňově a z daňové ztráty uplatnitelné v budoucnu.