Vzdělávání, kurzy a certifikace jsou daňovým nákladem firmy tehdy, když souvisejí s předmětem její činnosti — tedy prohlubují kvalifikaci potřebnou pro práci. U zaměstnance je takové nepeněžní plnění navíc osvobozeno od daně. Naopak zvyšování kvalifikace, které vede k získání vyššího stupně vzdělání, a volnočasové vzdělávání mají odlišný a přísnější režim.
Kdy je vzdělávání zaměstnance daňovým nákladem firmy?
Podle § 24 odst. 2 písm. j) bodu 3 zákona o daních z příjmů jsou daňově uznatelné výdaje zaměstnavatele na odborný rozvoj zaměstnanců a rekvalifikaci, s výjimkou výdajů na zvýšení kvalifikace. Klíčové je rozlišení, které zákon přebírá ze zákoníku práce: jde o prohlubování, nebo o zvyšování kvalifikace?
Prohlubování kvalifikace podle § 230 zákoníku práce je průběžné doplňování a udržování znalostí pro výkon sjednané práce — školení, semináře, odborné kurzy v oboru. Náklady na ně jsou daňově uznatelné. Přehled toho, co vše si můžete dát do nákladů firmy, jsme sepsali samostatně.
Jaký je rozdíl mezi prohlubováním a zvyšováním kvalifikace?
Toto rozlišení je v Česku zásadní a rozhoduje o daňovém režimu. Zvyšování kvalifikace podle § 231 a násl. zákoníku práce je studium či příprava, kterou zaměstnanec získává vyšší stupeň vzdělání nebo novou kvalifikaci — typicky vysoká škola. Bere se jako překážka v práci a nepeněžní plnění zaměstnavatele na zvyšování kvalifikace je proto daňově neuznatelné podle § 25 odst. 1 písm. h).
Naproti tomu prohlubování kvalifikace je výkon práce, za který zaměstnanci náleží mzda, a náklady zaměstnavatele jsou uznatelné. V praxi tak stejně vypadající kurz může mít různý daňový osud podle toho, zda kvalifikaci jen udržuje, nebo ji zvyšuje. Rozdíl mezi uznatelným a neuznatelným výdajem obecně jsme rozebrali v článku o tom, co jsou nedaňové náklady.
Kdy je vzdělávání u zaměstnance osvobozeno od daně?
U zaměstnance rozhoduje § 6 odst. 9 zákona. Podle písmene a) je od daně osvobozeno nepeněžní plnění na odborný rozvoj zaměstnance související s předmětem činnosti zaměstnavatele, případně na rekvalifikaci podle zákona o zaměstnanosti — a to bez limitu. Osvobození se nevztahuje na plnění vyplácené jako mzda nebo náhrada ušlého příjmu.
Vedle toho písmeno d) osvobozuje nepeněžní volnočasové vzdělávání bez přímé vazby na práci, ale jen do ročního limitu ve výši poloviny průměrné mzdy. Pro rok 2026 je průměrná mzda 48 967 Kč, limit tedy činí 24 483,50 Kč ročně na zaměstnance. Odborné vzdělávání podle písmene a) do tohoto limitu nespadá.
Co si může dát do nákladů OSVČ?
Podnikatel uplatní vzdělávání podle § 24 zákona, pokud souvisí s jeho samostatnou činností. Platí stejná logika jako u zaměstnanců: prohlubování a rekvalifikace v oboru jsou uznatelné, získání nové kvalifikace nebo vysokoškolského vzdělání bez vazby na dosavadní podnikání zpravidla ne.
Příklad: grafik na volné noze si dá do nákladů kurz nového designového softwaru, se kterým pracuje pro klienty — souvislost je zřejmá. Studium oboru, který s jeho zakázkami nesouvisí, by naopak neobstálo. Jak k nákladům přistupovat systematicky a neškrtat naslepo, popisujeme v textu o tom, jak optimalizovat náklady firmy.
Jak je to s DPH u kurzů a školení?
Výchova a vzdělávání poskytované vymezeným okruhem subjektů (školy v rejstříku, vysoké školy, akreditovaná rekvalifikace) jsou podle § 57 zákona o DPH osvobozeny od daně bez nároku na odpočet. Na takové faktuře DPH není, odběratel tedy nemá co odpočítávat.
Komerční školení a semináře mimo tento výčet naopak podléhají DPH a plátce si ji může odečíst za obecných podmínek, použije-li školení pro svá zdanitelná plnění. U kurzu od zahraničního dodavatele se zpravidla uplatní režim přenesení daňové povinnosti se současným nárokem na odpočet.
Na co si dát v praxi pozor?
Nejčastější chybou je uplatnit náklad na studium vedoucí k vyššímu vzdělání jako běžný daňový výdaj. Takové zvyšování kvalifikace je u nepeněžního plnění neuznatelné a při kontrole vede k doměření daně. Stejně tak je třeba hlídat, zda volnočasové vzdělávání nepřekročilo roční limit osvobození.
Ke každému kurzu doporučujeme doložit jeho obsah a souvislost s prací nebo podnikáním — pozvánku, program, fakturu. Tato dokumentace je základ, o který se opře daňová uznatelnost i osvobození na straně zaměstnance.
Nevíte, zda konkrétní kurz či studium obhájíte jako daňový náklad a jak jej posoudit u zaměstnance? Projdeme to s vámi konkrétně.
Časté dotazy
Je vysokoškolské studium zaměstnance daňově uznatelné?
Nepeněžní plnění zaměstnavatele na zvyšování kvalifikace, kam vysokoškolské studium spadá, je podle § 25 daňově neuznatelné a u zaměstnance nejde o osvobozený odborný rozvoj podle § 6 odst. 9 písm. a). Uznatelné a osvobozené je jen prohlubování kvalifikace související s předmětem činnosti zaměstnavatele.
Jaký je limit osvobození u volnočasového vzdělávání v roce 2026?
U nepeněžního volnočasového plnění podle § 6 odst. 9 písm. d) je limitem polovina průměrné mzdy, tj. pro rok 2026 částka 24 483,50 Kč ročně na zaměstnance (průměrná mzda 48 967 Kč). Odborný rozvoj související s činností zaměstnavatele podle písmene a) do tohoto limitu nespadá a je osvobozen bez omezení.
Odečtu si DPH ze školení?
Záleží na poskytovateli. Vzdělávání škol a akreditovaných zařízení je podle § 57 zákona o DPH osvobozeno bez nároku na odpočet, DPH na faktuře není. Z komerčního školení s DPH si plátce daň odečíst může, pokud ho použije pro svá zdanitelná plnění.