Konkurs a reorganizace jsou dva způsoby, jak řešit úpadek firmy: konkurs směřuje ke zpeněžení majetku a poměrnému uspokojení věřitelů, po němž společnost zaniká, zatímco reorganizace se snaží podnik zachovat a dluhy uspořádat podle schváleného plánu. Oba instituty upravuje insolvenční zákon (č. 182/2006 Sb.). Od září 2023 navíc přibyla preventivní restrukturalizace pro firmy, kterým úpadek teprve hrozí. Níže vysvětlujeme, kdy který nástroj přichází v úvahu a na co si dát pozor.
Co znamená úpadek a kdy do něj firma spadá?
Úpadek má podle insolvenčního zákona dvě podoby – platební neschopnost a předlužení. O platební neschopnost jde, když má dlužník více věřitelů a peněžité závazky více než 30 dní po splatnosti, které není schopen plnit. Předlužení nastává, pokud má dlužník více věřitelů a souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu majetku.
Zákon zná i hrozící úpadek – stav, kdy lze se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník nebude schopen řádně a včas splnit podstatnou část svých závazků. Rozpoznat toto stádium včas je zásadní: čím dříve firma jedná, tím širší je nabídka řešení. Souvislost mezi hotovostí a ziskem přehledně rozebírá i článek o tom, proč firma může vydělávat a přitom nemít peníze.
Jaký je rozdíl mezi konkursem a reorganizací?
Zjednodušeně: konkurs firmu ukončuje, reorganizace ji zachovává. V konkursu insolvenční správce zpeněží majetek dlužníka a z výtěžku poměrně uspokojí přihlášené pohledávky; provoz se zpravidla ukončí a společnost po skončení konkursu zaniká.
Reorganizace naopak počítá s tím, že podnik dál funguje a věřitele uspokojuje postupně podle reorganizačního plánu. Je určena spíše větším podnikům – zákon ji zpřístupňuje firmám nad stanovené limity obratu a počtu zaměstnanců, menší podniky ji mohou využít jen s předem schváleným plánem. Cílem je, aby věřitelé dostali víc než v konkursu.
Třetím způsobem řešení úpadku je oddlužení, to se ale týká fyzických osob, nikoli obchodních korporací. Pro firmy tak reálně přicházejí v úvahu konkurs a reorganizace. Ztráta přehledu o financích přitom bývá první předzvěstí problémů – jak jí předejít, popisuje text o tom, co dělat, když firma roste a ztrácíte kontrolu.
Co je preventivní restrukturalizace a pro koho je určena?
Od 23. září 2023 platí samostatný zákon č. 284/2023 Sb. o preventivní restrukturalizaci, který do českého práva promítá evropskou směrnici o restrukturalizaci a insolvenci. Je určen obchodním korporacím, kterým úpadek teprve hrozí, ale zatím v něm nejsou.
Smyslem je zasáhnout včas, zachovat provozuschopnost podniku a vyhnout se insolvenčnímu řízení. Firma sestaví restrukturalizační plán, o kterém jednají dotčené strany, a soud může nařídit dočasná ochranná opatření. Preventivní restrukturalizace je tak nástrojem první pomoci, který má zabránit tomu, aby se firma vůbec do úpadku dostala.
Kdy musí jednatel jednat a co mu hrozí při nečinnosti?
Odpovědnost za včasné řešení nese statutární orgán. Jednatel je povinen podat insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět o úpadku firmy. Tuto povinnost nelze podceňovat.
Pokud návrh nepodá včas, odpovídá věřitelům za škodu, kterou tím způsobí – typicky za to, oč se jejich uspokojení kvůli prodlení snížilo. V krajních případech tak jednatel ručí vlastním majetkem. Právě proto je namístě sledovat stav firmy průběžně a při prvních signálech neplacení jednat.
Rozhodování mezi konkursem, reorganizací a preventivním řešením má silný právní rozměr – od posouzení úpadku přes lhůty jednatele až po přípravu návrhů k soudu. S jejich vyhodnocením i přípravou pomůže advokátní kancelář STEINIGER | law firm.
Jak probíhá reorganizace v praxi?
Reorganizace začíná insolvenčním návrhem a návrhem na povolení reorganizace; firma zpravidla předkládá reorganizační plán, který určuje, jak a v jakých lhůtách budou jednotlivé skupiny věřitelů uspokojeny. Plán schvalují věřitelé a potvrzuje jej soud.
Po dobu reorganizace podnik dál funguje, často pod dohledem insolvenčního správce a věřitelského výboru. Splněním plánu se firma zbaví části závazků a může pokračovat v činnosti – to je zásadní rozdíl oproti konkursu, kde podnik končí.
Kdy zvážit konkurs a co znamená pro firmu?
Konkurs přichází v úvahu, když už firma není životaschopná a její záchrana není reálná. Insolvenční návrh může podat dlužník i věřitel. Po prohlášení konkursu přechází dispoziční oprávnění k majetku na insolvenčního správce, který majetek zpeněží a výtěžek rozdělí mezi věřitele podle zákonného pořadí.
Pro společnost je konkurs zpravidla konečnou stanicí – po jeho skončení firma zaniká. I zde platí, že čím dříve se problém řeší, tím vyšší podíl svých pohledávek věřitelé reálně dostanou a tím menší je riziko osobních důsledků pro jednatele.
Nejste si jistí, zda je vaše firma už v úpadku, nebo mu teprve předcházíte, a jaké kroky musíte udělat? Rádi její situaci posoudíme a navrhneme nejvhodnější postup.
Časté dotazy
Jaký je rozdíl mezi konkursem a reorganizací?
Konkurs směřuje k ukončení firmy: insolvenční správce zpeněží majetek, uspokojí věřitele a společnost zanikne. Reorganizace se naopak snaží podnik zachovat a závazky uspořádat podle schváleného plánu. Reorganizace je určena spíše větším podnikům nad zákonné limity obratu a počtu zaměstnanců. Cílem je, aby věřitelé dostali víc než v konkursu.
Kdy musí jednatel podat insolvenční návrh?
Jednatel je povinen podat insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo měl dozvědět o úpadku firmy. Pokud tak neučiní včas, odpovídá věřitelům za škodu, kterou tím způsobí. V krajních případech ručí vlastním majetkem. Proto je namístě stav firmy sledovat průběžně a nečekat, až se problémy prohloubí.
Pro koho je preventivní restrukturalizace?
Preventivní restrukturalizace podle zákona č. 284/2023 Sb. je určena obchodním korporacím, kterým úpadek teprve hrozí, ale zatím v něm nejsou. Umožňuje zasáhnout včas, zachovat provoz podniku a vyhnout se insolvenčnímu řízení. Firma sestaví restrukturalizační plán a soud může nařídit dočasná ochranná opatření. Podmínkou je, že firma ještě není v úpadku.